Během pandemie došlo v Evropě k úbytku pracovních míst i v sofistikovaných oborech, jakými jsou IT, high-tech průmysl a kreativní profese. Krizi odolával pouze sever kontinentu. Zároveň dochází k přesunu znalostní ekonomiky směrem na východ. V Estonsku a Maďarsku v současnosti zaměstnává více mozků než v Norsku a Belgii. Česko je před Rakouskem a Francií, vyplývá ze studie Evropského střediska pro podnikání a politickou reformu (ECEPR).
Před příchodem koronaviru vytváření pracovních míst, žádajících vysoce kvalifikované zaměstnance, stabilně rostlo. Podle ECEPR mezi lety 2013–2019 každý rok v průměru přibylo v tehdejších zemích EU, Švýcarska, Norska a Islandu přes půl milionu takových pozic.
Loni se však jejich počet o 167 tisíc snížil. Výjimkou byl severský region, kde se povedlo vytvořit téměř devět tisíc nových míst v odvětvích, které studie sleduje. Zahrnují technologický sektor (high-tech průmysl, výzkum a vývoj, farmacie, architektura), IT, vyspělé služby a kreativní profese.
Většina ztracených míst spadala pod technologický sektor. Rok 2020 byl kritický také pro kreativní profese. Filmová, televizní a hudební produkce se potýkala s velkými překážkami. Sektor IT zaznamenal růst produkce navzdory poklesu míst, což podle autorů studie souvisí s automatizací.
Experti si zároveň všímají velkého nárůstu znalostní ekonomiky ve střední a východní Evropě. „Od roku 2014 zaznamenal Kypr téměř padesátiprocentní nárůst počtu pracovních míst v byznysu mozků na počet obyvatel, zatímco Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Portugalsko a Bulharsko třetinový i vyšší,“ píše se ve zprávě.
Z jednotlivých měst je největším skokanem Varšava, následovaná Bratislavou. Slovenská metropole přitom vykazuje vůbec největší koncentraci vysoce kvalifikovaných pracovníků na počet obyvatel, tvoří více než pětinu populace v produktivním věku. Následují ji Praha, Budapešť a Stockholm.
Autoři vidí v úspěšnosti východních členů EU a malých zemí několik příčin. Jsou tam nižší mzdy a mladí lidé už mají adekvátní vzdělání. Byznysové prostředí je podle nich v těchto státech často otevřenější než v tradičních průmyslových baštách, kde regulace brzdí nahrazování zastaralých odvětví novými perspektivnějšími.
Pořadí zemí s nejvyšším počtem míst, žádajících vysokou kvalifikaci podle metodiky ECEPR (počet míst na tisíc obyvatel v produktivním věku)
| 1. Švýcarsko | 104 |
| 2. Švédsko | 96 |
| 3. Nizozemsko | 90 |
| 6. Německo | 81 |
| 10. Estonsko | 75 |
| 11. Maďarsko | 72 |
| 13. Norsko | 70 |
| 17. Česko | 64 |
| 19. Slovensko | 62 |
| 20. Rakousko | 59 |
Evropská střediska mozků podle metodiky ECEPR (počet míst na tisíc obyvatel v produktivním věku)
| 1. Bratislava | 224 |
| 2. Praha | 197 |
| 3. Budapešť | 180 |
| 4. Stockholm | 179 |
| 5. Horní Bavorsko | 172 |
| 6. Oxford a okolí | 170 |
| 7. Paříž | 166 |
| 8. Londýn | 163 |
Zdroj: ECEPR
