Pomoc Ukrajině nesmí polevit, řekl Stoltenberg v Praze. Pavel mu udělil Řád TGM

Generál tajemník NATO Jens Stoltenberg dostal od prezidenta Petra Pavla vyznamenání (30.5.2024)

Generál tajemník NATO Jens Stoltenberg dostal od prezidenta Petra Pavla vyznamenání (30.5.2024) Zdroj: Blesk:FOTO:CNC/ KAREL KOPAC

Premiér Petr Fiala se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
Premiér Petr Fiala se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
Premiér Petr Fiala se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
Premiér Petr Fiala se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
Premiér Petr Fiala se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
16 Fotogalerie
ČTK

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberg se zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, řekl v prohlášení na úvod ceremoniálu vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.

Neformální setkání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, které hostí dnes a v pátek Praha, má podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ukázat, že uskupení je schopno přizpůsobovat se změnám a reagovat na nové výzvy. Doufá, že jednání v české metropoli posunou spojence blíže ke konsenzu, ke kterému se musejí dobrat během červencového summitu ve Washingtonu.

Na konferenci v sídle Senátu Stoltenberg vyzdvihl rostoucí příspěvky zemí na kolektivní obranu. Uvedl, že po washingtonském summitu by se mohl zvýšit počet členských zemí přispívajících dvěma procenty hrubého domácího produktu nad současných 18 států.

V souvislosti se situací na Ukrajině napadené Ruskem Stoltenberg zmínil podpůrné iniciativy jednotlivých spojeneckých zemí. Spojenci podporují Ukrajinu v bezprecedentních objemech, je podle něj ale nutností přijmout víceletý finanční závazek NATO tak, aby Ukrajina mohla s pomocí dlouhodobě počítat a podle toho plánovat.

„Pomůže ji to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ uvedl. V souvislosti s úvahami o právu Ukrajiny na obranu formou útoků na cíle v zemi agresora konstatoval, že Ukrajina má právo se bránit a právo na sebeobranu zahrnuje i možnost útočit na legitimní vojenské cíle, tedy i ty na ruském území. Je to agresivní válka, kterou spustila Moskva, uvedl.

Stoltenberg v sídle Senátu stejně jako chvíli před tím při jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) ve Strakově akademii poděkoval za muniční iniciativu Česka, ve které se podařilo vybrat finance na dělostřeleckou munici pro Ukrajinu a která zřejmě již brzo může ovlivnit situaci na bojišti.

„To, co jsme udělali nestačí, docházelo k zásadním zpožděním v dodávání podpory,“ uvedl. Dodal, že aliance nyní řeší, jakým způsobem by mohlo NATO hrát důležitější roli v pomoci při dodávkách zbraní a výcviku vojáků pro Ukrajinu.

Vedle budování aliančních sil, schopnosti odstrašení a situace na Ukrajině bude tématem jednání v Praze i partnerství v indo-pacifickém regionu, připomenul.