Na Evropu se valí americká cla. Čeští výrobci mají zatím zůstat v klidu

Německý export (ilustrační foto)

Německý export (ilustrační foto) Zdroj: profimedia.cz

Prezident USA Donald Trump
Ilustrační foto
Výroba Volkswagen (ilustrační foto)
Výroba vozu Škoda Superb (ilustrační foto)
Ilustrační foto
8
Fotogalerie

V pátek začnou platit americká cla, uvalená na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (více než 175 miliard korun). Zaměřují se především na letecký průmysl a země, kde se vyrábí letadla Airbus. Dotknou se ale i výrobků z oceli a hliníku, zemědělských produktů, potravin, alkoholu, motocyklů či oblečení. Podle serveru CNBC tato cla nejvíce zasáhnou malé podnikatele. Na české podniky může celní válka dopadnout spíše zprostředkovaně. 

Malé evropské výrobce potravin čekají těžší časy. Americká cla se totiž mimo jiné dotknou menších výrobců sýrů, vín či olivového oleje, u kterých se nově zavedený 25procentní tarif může projevit ve významné ztrátě zisku a v poklesu prodejů.

„Jsme velmi znepokojeni tím, že kvůli leteckému průmyslu utrpí náš zemědělský a potravinářský průmysl. Jde především o malé podnikatele a pěstitele,“ uvedl pro CNBC španělský ministr zemědělství Luis Planas. Doplnil, že cla se dotknou například olivového oleje. Španělsko je podle odhadů Evropské komise největším exportérem této položky na světě.

Řecko pro vývoz oliv a olivového oleje získalo u Spojených států výjimku, neboť se na jeho území Airbusy nevyrábí. Řecký ministr zemědělství Makis Voridis však i přesto poukázal na to, že nastalá situace připraví tamní zemědělce o zisk v řádech milionů eur. S velkými obavami pak o situaci hovoří výrobci vína ve Francii, kterých se americká cla kvůli výrobě Airbusů budou dotýkat citelněji.

Česko a průmysl: Můžeme zůstat klidní, říká analytik

Průmyslovou výrobu v Česku by neměl zasáhnout výraznější dopad amerických cel, tvrdí analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc. Vyjímku budou tvořit výrobci hliníku a oceli na domácím trhu a také výrobci automobilů. „To se týká především značky Škoda Auto, avšak případný dopad bude primárně citelný pro jejího akcionáře, tedy koncern Volkswagen,“ uvedl Pelc.

Do problémů se může dostat i ocelárna Liberty Ostrava. Té by se vlivem amerických cel mohla snížit konkurenceschopnost na trhu ve Spojených státech. „Z celkového objemu naší výroby není množství vyvážené do Spojených států nijak zásadní, jsou to jednotky procent, nicméně se jedná o výrobek s vysokou přidanou hodnotou, tedy bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu," uvedla Barbora Černá Dvořáková z komunikačního oddělení firmy. 

Firma bude muset podle Pelce buď výrobu adekvátně snížit, nebo hledat odbyt jinde. Přesměrování části dovozů z amerického na evropský trh však může znamenat podle Černé Dvořákové další potíže. „Tím v Evropě vznikne obrovský nadbytek oceli, přičemž Evropská unie je dnes snad nejotevřenějším trhem na světě,“ doplnila. Podle ní hrozí, že se výroba oceli z Evropy zanedlouho přesune do třetích zemí.

Dopad na Česko: vyšší konkurence doma

České potravinářské firmy musí být na pozoru, přestože výrazný dopad na svůj byznys zatím nečekají. Úřad amerického obchodního zmocněnce USTR jmenuje z potravin, které Češi do USA vyvážejí a kterých se regulace dotkne, především sýry a vepřové konzervy, dále směsi ořechů a ovoce, ovocné a zeleninové džusy, uzenky a salámy, zavařeniny a marmelády. Zmíněné položky tvoří nicméně podle ministerstva zemědělství pouhé 0,3 procenta hodnoty českého agrárního exportu do Spojených států.

„Přímý export těchto produktů z České republiky do Spojených států je malý. Opatření by proto nemělo mít v oblasti přímého exportu potravin pro Česko zásadní význam,“ říká Luboš Matějka z americké pobočky agentury CzechTrade. Podobně situaci komentuje i ministerstvo zemědělství. 

Cla by neměla postihnout podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka ani tuzemské exportéry sýrů, které v „českém“ seznamu tvoří nejvýznamnější položku. Loni jich bylo do Spojených států vyvezeno za 1,3 milionu korun. 

Zkomplikovat situaci to ale českým firmám podle CzechTradu může v jejich postavení na americkém trhu. „Pokud společnosti ztratí díky clům americké klienty, může to znamenat, že roky náročné práce jsou ztraceny a dostat se zpět může být velmi obtížné,” poznamenává Matějka s tím, že vstup na americký trh je náročný a často trvá roky.

Šéf Českomoravského svazu mlékárenského dále upozornil, že hrozí další takzvaně sekundární dopad v podobě přetlaku zboží na evropském trhu. „Pokud Francie nebo Nizozemsko sýry zatížené dodatečnými cly nevyvezou, mohou zůstat na evropském trhu a mohou je tlačit na náš trh,“ uvedl. „To může mít dopad na cenu mléka nebo dalších surovin,“ dodal Kopáček. Pro výrobce z jiných zemí podle něj vysoká cla znamenají „tragédii“.

Českému exportu potravin a nápojů do Spojených států dominuje pivo, kterého tam loni výrobci vyvezli za 153 milionů korun. Na něj se však cla nevztahují a pivovary v USA naopak vidí prostor k růstu. „Je to největší trh importovaných piv na světě. Vidíme tam pro naše pivo velký potenciál a obchodní příležitost, kterou chceme využít,“ uvedla Renata Pánková, manažerka globálního exportu Budějovického Budvaru, který do USA vyváží pivo pod značkou Czechvar. Dalším exportérem je Plzeňský Prazdroj se značkou Pilsner Urquell.

Evropa by raději vyjednávala

Vlády jednotlivých zemí Evropské unie a Evropská komise společně uvedly, že by raději viděly nová vyjednávání ohledně celé situace, než uvedené restrikce ze strany Spojených států. 

Řecký ministr Voridis dodal, že by Spojené státy měly začít chtít také vyjednávat dříve, než podobné kroky vůči nim podnikne i Evropská unie. „Vstupujeme do velmi hořké diskuze. Malí američtí výrobci se mohou dostat do stejné situace jako ti naši, pokud se Evropská unie rozhodne v příštím roce reagovat,“ řekl ministr.