Rok po nástupu „prezidenta tvrdé ruky“ Duterteho jsou Filipíny v problémech. Válka proti drogám se zvrhla v nekontrolované vraždění. Na ostrově Mindanao zuří boje s islamisty. Prezident nyní couvá: nejpočetnějším rebelům nabídl, že je začlení do armády.
Nečekaným krokem chce filipínský prezident Rodrigo Duterte zvrátit síly v bojích s rebely na jihu země. Dvěma povstaleckým skupinám islamistů nabídl, že je včlení do filipínské armády. Zapojili by se tak do bojů proti jiné povstalecké organizaci Maute, s níž se v posledních dnech střetla filipínská armáda na ostrově Mindanao.
Při nedělním projevu k armádě ve městě Cebu City prezident oznámil, že přijal nabídku na spolupráci od vůdce skupiny MNLF Nura Misuariho. Do filipínské armády tak mohu vstoupit dva až tři tisíce bojovníků z této organizace. K začlenění do vládních složek prezident vyzval také rebely z uskupení MILF, které je vůbec nejpočetnější islamistickou skupinou v zemi. „Stačí, když přinesete své zbraně. Vyměním vám je za nové a budete zapsáni do ozbrojených sil,“ vzkázal Duterte.
Prioritou pro vládu je tak v současnosti zničení nejradikálnější, dosud málo známé skupiny Maute. Ta koncem května zaútočila s překvapivou zuřivostí na město Marawi. Boje začaly, když se tam filipínské ozbrojené složky pokusily při zátahu zatknout jednoho z nejhledanějších teroristů světa Isnilona Hapilona. Ten je „emírem Islámského státu“, který své působení chce rozšířit na Filipíny. Na jeho zatčení vypsali Američané odměnu pět milionů dolarů.
Místo polapení hlavy teroristů se ale armáda dostala do nečekaně tvrdých střetů s Maute. Na útěk z Marawi se dalo několik tisíc civilistů. Podle filipínských zdrojů nyní v oblasti bojuje na 250 povstalců, dalších 120 jich bylo zabito. Na ostrově Mindanao, který představuje třetinu plochy Filipín, vyhlásil prezident Duterte stanné právo.
Ke střetům mezi vládními silami a islámskými separatisty dochází s různou frekvencí už od šedesátých let minulého století. Víc než čtyři pětiny ze 102 milionů obyvatel Filipín jsou křesťané, na jižních ostrovech je ale velké množství muslimů. V roce 1996 vláda sjednala s rebely z MNLF dočasný mír, v poslední době se ale násilné incidenty rozhořely s novou intenzitou.
Stojí za nimi aliance nejradikálnějších uskupení, která chtějí na jihu Filipín zřídit chalífát Islámského státu. „Vláda zavírala oči před tím, jak se tyto skupiny spojovaly,“ uvedla pro televizi BBC specialistka na islámský extremismus Sidney Jonesová. Podle ní hrozí, že se začnou na Mindanao přemisťovat stovky bojovníků Islámského státu, kteří jsou nyní vytlačováni ze Sýrie a Iráku.
Násilnosti se šíří i na moře. Loni piráti napojení na islámské rebely podnikli ve vodách u ostrova Mindanao více než dvacítku lodních únosů. Při nich bylo kvůli výkupnému zajato 67 rukojmích a šest lidí únos nepřežilo.
