Na jihu Evropy je zase dusno
Iberská ekonomika vzbudila rozruch konstatováním, že letošní schodek rozpočtu bude 5,8 procenta, a ne slíbených 4,4 procenta. Reakce na sebe nenechala čekat: poprvé od srpna, kdy se investoři dožadovali vyšších výnosů od Španělů než od Italů, se poměr změnil v neprospěch Madridu. Ve středu byla sazba španělských vůči italským úrokům 5,06 ku 4,94, včera už 5,10 ku 4,97. „Španělsko propáslo náskok v důvěryhodnosti, který si pracně vybudovalo,“ shodli se pozorovatelé.
Itálie „zabodovala“ sdělením, že podíl nesplácených úvěrů v jejích peněžních ústavech představuje 17,6 procenta. To je třikrát více než v Česku. V kombinaci se státním zadlužením ve výši 120,5 procenta HDP jde o třeskutý koktejl – nadějí je solidní průmyslová základna na severu a skutečnost, že většina pohledávek jde za italskými, a ne zahraničními bankami. Proti Španělům zato mluví chabý hospodářský růst a masivní nezaměstnanost.
Společné mají obě země jedno: jejich obligace profitují z finančních injekcí ECB. Druhé kolo levných půjček v objemu 530 miliard eur stlačilo výnosy desetiletých bondů o dva, potažmo 2,5procentího bodu pod úroveň z listopadu. Jenže Madrid opět tahá za kratší konec. „Dlouhodobé refinancování ze strany ECB vedlo pouze k tomu, že se španělské dlužní úpisy více soustředily do rukou tamních bank,“ řekl Peter Allwright z RWC Partners pro Bloomberg. Akce ECB má navíc vedlejší důsledky v podobě růstu cen. Banka včera představila novou prognózu, v níž zvýšila letošní odhad inflace v eurozóně a snížila výhled růstu ekonomiky. Nyní čeká rozpětí od poklesu o půl procenta po růst 0,3 procenta.
Důvod španělské recidivy vidí odborníci v dědictví po socialistickém expremiérovi Josém Luisi Zapaterovi. Jemu dávají za vinu armádu lidí bez práce, nízkou konkurenceschopnost a silný vliv odborů. Jeho konzervativní nástupce Mariano Rajoy tak musí myslet, hlavně z posledně jmenovaného důvodu, při každém úsporném a reformním kroku na zachování sociálního smíru, testem bude generální stávka. Optimista Rajoy přesto tvrdí, že se výsledky dostaví – údajně na konci roku.
V Řecku, které se stalo roznětkou celé eurokrize, vypršela včera večer lhůta pro zapojení se do procesu oddlužení a směny starých vládních obligací za nové. Kabinet si dal za cíl dosáhnout účasti 90 procent privátních věřitelů, kteří drží balík v nominální hodnotě 206 miliard eur. Skutečnost má asi o deset procent nižší. To by ale mělo stačit, protože pro donucení zbylých držitelů bondů ke směně formou zákonného předpisu stačí účast dvou třetin aktérů. Úspěšné oddlužení je podmínkou pro uvolnění prostředků z druhého záchranného balíku o velikosti 130 miliard, na němž se dohodli ministři financí měnové unie 21. února.
