Když německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy nedávno nastínili možnost odchodu Řecka z eurozóny, představovalo to první případ, kdy nejčelnější evropští lídři otevřeli otázku stálosti jejich 13 let trvajícího experimentu s měnovou unií. Firmy si výroků politiků velmi dobře všímají, píše FT.
„Je stále obtížné promýšlet dříve nepředstavitelné scénáře, racionální hráči ale už možnost rozpadu eurozóny musí brát v potaz,“ komentuje uvažování nadnárodních firem Jean Pisani-Ferry z bruselského think-tanku Bruegel.
Že dopady případného rozpadu eurozóny jsou už předmětem zkoumání ze strany firemních expertů, potvrzují i zástupci byznysu.“Začali jsme uvažovat, jak by rozpad mohl vypadat,“ cituje list Andrewa Morgana, šéfa společnosti Diageo Europa. Pokud by země opouštěly eurozónu, pak by to podle něj vedlo k masivní devalvaci, která by dovážené značky učinila velmi nákladnými.
Finanční ředitel Volkswagen Autoeuropa, portugalského zastoupení německé automobilky, Jürgen Dieter Hoffmann zkoumal následky případného návratu Portugalska k vlastní měně. Podle něj by byl rozpad eurozóny tvrdý, ale zvládnutelný. „Dospěli jsme k tomu, že celkový dopad na naši společnost by nebyl tak negativní, protože jsme exportérem, který patří k velké mezinárodní skupině,“ uvedl.
Předmětem zkoumání jsou u firem také právní dopady rozpady eurozóny na přeshraniční obchod a úvěrové smlouvy. Financial Times na základě rozhovorů s šéfy firem zjistil, že výrobci automobilů, energetické společnosti, firmy zaměřující se na spotřební zboží i další nadnárodní podniky se snaží minimalizovat rizika tím, že peněžní rezervy ukládají do bezpečných investic. Navíc také kontrolují výdaje, které nejsou zcela nezbytné. Siemens pak dokonce vytvořil i vlastní banku, aby mohl u Evropské centrální banky deponovat své fondy.
