V létě skončí sedmileté funkční období současného slovenského generálního prokurátora Jaromíra Čižnára a parlament musí zvolit nového šéfa státních zástupců. Padají už první jména, například exministra vnitra Daniela Lipšice či už jednou zvoleného, ale nejmenovaného Jozefa Čentéše. Vláda však ještě předtím plánuje změnit způsob volby do této funkce. Slibuje otevřenější výběr, do něhož budou moci více zasáhnout odborníci.
Výběr generálního prokurátora je pro Slováky velmi citlivou záležitostí. V roce 2011 za vlády Ivety Radičové parlament vybral po vleklém procesu Čentéše. Tehdejší prezident Ivan Gašparovič ho však odmítl jmenovat s tím, že byla volba zpolitizovaná. Ústavní soud kvůli tomu v roce 2014 Čentéšovi přiznal odškodné.
Mezitím byl však v roce 2013 za vlády Roberta Fica zvolen i jmenován Ficův přítel Čižnár. Během vyšetřování kauz spojených s podnikatelem Marianem Kočnerem navíc vzniklo podezření, že Čižnárův předchůdce Dobroslav Trnka s Kočnerem spolupracoval.
Není proto překvapením, že nová vláda, jejíž prioritou je boj proti korupci a zlepšení právního státu, chce výběr generálních prokurátorů změnit. Měl by se mimo jiné rozšířit okruh osob, které mohou předkládat návrhy uchazečů, i těch, jimž bude umožněno na pozici kandidovat. Proto se mezi vážnými kandidáty objevuje i jméno advokáta Lipšice. Za současných podmínek by funkci vykonávat nemohl, jelikož není prokurátorem.
„Myslím si, že by byl výborným generálním prokurátorem,“ řekl podle deníku Pravda na adresu Lipšice premiér Igor Matovič. „Ať to bude kdokoli ze jmen, o nichž se hovoří, bude diametrálně lepší než ten současný a nebe a dudy proti Dobroslavu Trnkovi,“ dodal.
Lipšic, jenž prostřednictvím strany NOVA v minulosti spolupracoval s Matovičovými Obyčejnými lidmi, řekl, že dokud mu zákon kandidaturu neumožňuje, nemá smysl se k ní vyjadřovat.
Předseda parlamentu a šéf hnutí Jsme rodina Boris Kollár zmínil jako dalšího možného kandidáta – prokurátora Úřadu speciální prokuratury Jána Šantu, který dozoroval případ Kočnerových směnek. Soud podnikatele za jejich padělání poslal na devatenáct let do vězení. Čentéš už dokonce potvrdil, že byl s nabídkou osloven. Pokud bude cítit reálnou podporu, je prý připraven se volby opět zúčastnit.
Změny týkající se státních zástupců však nejsou jedinými, které současná vláda na poli vnitra a spravedlnosti chystá. Plánuje také změny v soudnictví. „Reforma soudní mapy bude jedním z nástrojů k dosažení efektivní justice a přetrhání korupčních vazeb v justici,“ píše se v programovém prohlášení.
V budoucnu by kupříkladu nemělo docházet k tomu, aby byla většina soudců Ústavního soudu obsazená jednou politickou reprezentací. Mají také vzniknout pojistky proti dlouhé neobsazenosti třinácti míst v orgánu.
Soudce a jejich příbuzné zřejmě také čekají majetkové prověrky. V plánu je rovněž zavedení časových rámců pro ukončení řízení o jednotlivých záležitostech. „Vláda podporuje důsledné a férové vyvozování subjektivní zodpovědnosti za průtahy v jednání,“ uvádí kabinet v dokumentu. Transparentnost a kontrola by se měla posílit i při výběru uchazečů o další povolání, jako jsou exekutoři či notáři.
| Vládní prohlášení slibuje protikorupční opatření |
Programové prohlášení Matovičovy vlády je dle očekávání celkově ambiciózní v oblasti návrhů protikorupčních opatření. Jejich cílem je zlepšit pozici Slovenska na žebříčku Transparency International o dvacet příček. Aktuálně je na 59. příčce, Česko na 44. místě. „Poslední roky na Slovensku vnímáme jako obrovskou nespravedlnost, kdy si stát efektivně nedokáže poradit s lidmi, kteří se na něm obohacují a získali rozsáhlý majetek nelegálním způsobem,“ uvádí se v materiálu. Kabinet v něm slibuje důkladné majetkové prověrky veřejných činitelů včetně starostů či zavedení hmotné zodpovědnosti a trestání pochybení funkcionářů při nakládání s veřejnými prostředky. Vláda si chce také posvítit na lobbisty a lépe kontrolovat soutěže o veřejné zakázky. |
