Naděje pro leukemiky: Němci přišli na to, jak simulovat prostředí kostní dřeně

Kmenová buňka usazená v mikrostruktuře nového materiálu pro pěstování kostní dřeně

Kmenová buňka usazená v mikrostruktuře nového materiálu pro pěstování kostní dřeně Zdroj: Karlsruhe Institute for Technology (KIT)

Marek Schwarzmann
Další milník v historii lékařství padl: němečtí vědci totiž dokázali namnožit kostní dřeň mimo lidské tělo. Pomohl jim k tomu vlastní syntetický materiál, který svými vlastnostmi umožňuje přirozený růst a množení krvetvorných kmenových buněk. Patrně tak položili základ budoucího postupu v léčbě například leukémie, kdy již nebude potřeba složitě hledat dárce.

Za objevem stojí lékaři z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT), Institutu Maxe Plancka pro inteligentní systémy ve Stutgartu a Tübingenské univerzity.Leukémie se tradičně léčí chemoterapií a případnou transplantací kostní dřeně od dárce. Té se však nedočká každý pacient, neboť k přenosu dřeně je potřeba co nejbližší shoda tkáňových typů (HLA antigenů) obou jedinců – zpravidla pomohou buď nejbližší příbuzní, nebo se čeká na zásah štěstí při procházení registru dárců.

Právě onomu štěstíčku Němci výrazně vykročili naproti, když vytvořili vysoce porézní materiál, který věrně simuluje prostředí lidské kosti potřebné pro život krvetvorných buněk. To bylo dosud nemožné laboratorně realizovat, neboť jsou vysoce citlivé právě na kvalitu okolního prostředí. Vědcům se je však podařilo „obelhat“ tím, že do nově vytvořené umělé „houby“ například vpravili další typy kostních buněk, aby tak simulovali vhodnou látkovou výměnu v daném prostředí.

Struktura materiálu pro pěstování kostní dřeně z laboratoří Karlsruhe Institute for Technology (KIT)Struktura materiálu pro pěstování kostní dřeně z laboratoří Karlsruhe Institute for Technology (KIT) | Zdroj: Karlsruhe Institute for Technology (KIT)Struktura materiálu pro pěstování kostní dřeně z laboratoří Karlsruhe Institute for Technology (KIT)

Lékaři se nyní zaměří na detailní studování interakcí zmíněných buněk s jejich umělým kostním materiálem - chtějí zjistit, jak by šla intenzívněji pozitivně ovlivňovat reprodukce krvetvorných kmenových buněk. K přímému využití jejich objevu k léčbě pacientů by mohlo podle nejstřízlivějších odhadů dojít za deset či patnáct let.