Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi minulý týden v pozoruhodném projevu řekl, co považoval za důležité a vhodné - nestandardní postupy ECB na pomoc společné měně budou, detaily je ovšem třeba pečlivě promyslet. Pokusil se tak přidusit napjaté očekávání finančních trhů, že se banka ihned vrhne, ruku v ruce s fondem EFSF a jeho nástupcem ESM, do nákupů státních dluhopisů marodných periferních ekonomik.
Trhy překvapení skously, politici rozpoutali vzrušenou debatou. Navzdory skutečnosti, že další směr „operace euro“ vytyčí až v září německý Ústavní soud, zkoumající soulad mechanismu ESM se spolkovou ústavou. A do té doby by se v zásadě nic řešit nemělo.
Politici a média si neberou servítky, na a povrch se derou resentimenty z minulosti. Názorným příkladem je otevřené volání německé vládní CSU po odchodu Řecka z eurozóny. Italský ministerský předseda Mario Monti přilil zase olej do ohně varováním, že se blíží kolaps nejen společné měny, ale celé Evropy.
„Napětí, které provázejí v posledních letech existenci měnové unie, s sebou nese nástin psychologického rozkladu Evropy,“ prohlásil Monti pro týdeník Der Spiegel. Montiho zastánci tvrdí, že bývalý eurokomisař ví, o čem mluví: každý den vidí v přímém přenosu, jak dluhová krize provázená nedůvěrou v italské obligace a strmě rostoucími úroky otravuje náladu. „Ožívají staré nevraživosti, vůči EU, euru, Německu a jeho kancléřce,“ upřesnil Monti.
Na kontinentu vládne atmosféra nedůvěry, shodují se pozorovatelé. Každý další záchranný krok brnká na nervy, podobně se vnímají i nesplněné „velké oči“, jako tomu bylo u Draghiho a ECB, zdůrazňují. Mario Monti mluví o rozdělení na Sever a Jih. Sever se nechal slyšet o víkendu. „Řecko musí být exemplárním příkladem. Každý se jednou musí odstěhovat od mámy,“ nechal se slyšet pro Bild am Sonntag bavorský ministr financí Markus Söder. Jih má jasno: nebýt německé chamtivosti a panovačnosti, peníze by se dávno našly a mohlo být po strastech.
"Čtrvrtá říše"
Ne náhodou uveřejnil italský bulvár Il Giornale koláž hajlující Angely Merkelové s titulkem „Čtvrtá říše, “ v narážce na zklamání z Draghiho opatrnosti, pramenící podle listu z německého diktátu. „Musíme tvrdě pracovat, abychom (tato volání) tišili,“ uznává Monti v narážce na skutečnost, že se Němci stávají terčem slovních napadení na řeckých, španělských či italských plážích. Současně žádá při rozhodování o další sanaci eurozóny více nezávislosti kabinetů na parlamentech.
„Je to útok na demokracii,“ kontruje CSU. Napětí mírní federální ministr zahraničních (FDP):“ Pokud má někdo politickou odpovědnost, neměl by lehkovážně zacházet se sekerou rychlých slov.“ Důvody, proč ECB okamžitě nesáhla po výkupu dluhopisů z periferií, jsou dva. Předně se Draghi pokusil zabránit dojmu, že se potrefené státy mohou těšit na úlevu na úkor lépe hodnocených ekonomik. Za druhé dal najevo, že spolupráce banky a fondů EFSF a ESM při úpisem a skupování bondů je možná jen tehdy, dostane-li druhý ze jmenovaných nástrojů zelenou od německého Ústavního soudu.
Termín je znám, výsledek ne. Jisté je, že se „staveniště euro“ zvětšuje. Kyperskou nouzi vyčíslují experti nově na 18, a ne 10 miliard eur. A otazník v podobě vládní žádosti o mezinárodní finanční asistenci přibyl mezitím nad centrálně řízeným Slovinskem.
