Napětí v Kosovu je nejvyhrocenější za deset let. Komplikuje rozšiřování Evropské unie
Lídři Evropské unie se na čtvrtečním summitu Evropského politického společenství v Moldavsku pokoušejí uhasit nový konflikt, který se v posledních dnech rozhořel na severu Kosova. Napětí v regionu je podle světových agentur nejvyhrocenější za deset let. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí dnes znovu apelovat na srbskou a kosovskou vládu, aby udělaly vše pro ukončení násilností.
„Už teď máme v Evropě až příliš mnoho násilí. Další konflikt si nemůžeme dovolit,“ prohlásil před summitem šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zase ve středu prohlásila, že Brusel má v úmyslu nadále usilovat o postupné začlenění států západního Balkánu do EU. Měl by jim být umožněn například přístup na jednotný digitální trh, zvýšit se má také objem unijních investic do těchto zemí. „Naším společným cílem je urychlit jejich vstup do Evropské unie. Nestačí jen říct, že dveře jsou otevřené. Musíme také převzít zodpovědnost a unii k nim přiblížit,“ uvedla Leyenová.
Ke střetům mezi kosovskými Albánci a tamní srbskou menšinou dochází pravidelně už od vzniku samostatné Kosovské republiky v roce 2008, jejíž existenci vláda v Bělehradě nikdy neuznala. Současné střety rozpoutaly kontroverzní regionální volby z letošního dubna, po kterých byli do čela měst v severním Kosovu s převážně srbským obyvatelstvem dosazeni starostové albánské národnosti. Ti nastoupili do funkcí, přestože většina kosovských Srbů volby záměrně bojkotovala a volební účast činila kolem tří procent.
Ve městech následně propukly násilné protesty. Situace se vyhrotila zejména v pondělí, kdy bylo při střetech se srbskými demonstranty zraněno i třicet členů mírových jednotek NATO. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vzápětí ohlásil, že do země vyšle dalších 700 vojáků, čímž jejich počet v regionu vzroste přibližně o pětinu. Srbský prezident Aleksandar Vučić již na konci minulého týdne uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly ke kosovské hranici.
Kuriózní je, že západní velmoci, které obvykle stojí na straně Prištiny, se tentokrát zastaly Srbů. „Kosovo se rozhodlo nerespektovat uzavřenou dohodu. Řekli jsme kosovským úřadům, že bylo chybou přistoupit k volbám v takové podobě,“ kritizoval vládu v Prištině francouzský prezident Macron. Počínání kosovského vedení odsoudily i Spojené státy a svého spojence formálně potrestaly jeho vyřazením ze společného vojenského cvičení.
Zahraniční média dále připomínají, že čerstvá vlna násilností rozmetala snahy evropských diplomatů, kteří se řadu měsíců pokoušejí o narovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Vzájemné konflikty jsou největší překážkou, jež brání přijetí těchto států do Evropské unie a znamenají komplikaci i pro českou diplomacii. Ta si totiž rozšiřování Evropské unie o východní a balkánské země stanovila jako jednu ze svých hlavních priorit.
S velkým znepokojením sleduji situaci na severu Kosova. Ostře odsuzuji včerejší útok na příslušníky mise KFOR ve Zvečanu. Priština i Bělehrad musí učinit okamžité kroky k deeskalaci napětí a k návratu k dialogu o normalizaci vztahů.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 30, 2023
Situace naopak vyhovuje Rusku, které si chce udržet Bělehrad ve své sféře vlivu. Případné zapojení vojáků NATO do srbsko-kosovského konfliktu navíc může Kreml zneužívat ve své protizápadní propagandě. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že napětí v Kosovu je alarmující a může vést k „obří explozi v srdci Evropy“.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová dokonce tvrdí, že žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny spolupracují se srbskými radikály, pašují do Kosova zbraně a pomáhají rozdmýchávat násilí. Rozhlasová stanice Svobodná Evropa rovněž upozornila, že někteří srbští demonstranti nasprejovali na auta kosovské policie a mírových jednotek NATO písmeno Z – symbol ruské invaze na Ukrajinu. Jakýkoliv podíl Moskvy na tamním konfliktu nicméně nelze dokázat.
Podle agentury Bloomberg jsou to spíš lídři obou balkánských zemí, kdo nese hlavní odpovědnost za rozpoutání konfliktu. „Kosovský premiér Albin Kurti, povzbuzený svým drtivým vítězstvím v posledních parlamentních volbách, v nichž získal přes padesát procent hlasů, se snaží ukázat, že jeho kabinet má kontrolu nad celým kosovským územím, ne jen nad oblastmi s převážně albánskou populací,“ píše Bloomberg. Vučić se zase možná pokouší podporou demonstrantů odvést pozornost od problémů na domácí politické scéně.
Srbský prezident ve čtvrtek zopakoval stanovisko, že jedinou cestou k deeskalaci napětí je okamžitá rezignace nových starostů v severním Kosovu. Kurti tento krok odmítl a nechce z oblasti odvolat ani policejní oddíly, které starosty chrání, připustil však variantu, že by se volby v regionu mohly za určitých podmínek opakovat. Dostat znepřátelené politiky k jednomu jednacímu stolu nebude podle expertů vůbec jednoduché.
Co je Wagnerova skupina?