Kazachstán je největší středoasijskou ekonomikou a Nazarbajev stojí v jeho čele od roku 1989. Jeho dcera Dariga v současnosti zastává funkci vicepremiérky a analytici očekávali, že se po volbách dostane do dolní komory parlamentu a bude jmenována její předsedkyní.
Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nedělní volby nesplnily demokratické standardy. Nazarbajevova strana Nur-Otan v nich získala 82 procent hlasů.
Navzdory přesvědčivému vítězství strany ale Nazarbajevová není na seznamu poslanců, které strana Nur-Otan jmenovala. „Už na začátku předvolební kampaně (Nazarbajev) změnil plán. Různé skupiny mezi sebou svádějí boj a on se nevzdá moci do konce života,“ cituje Reuters ruského odborníka na středoasijskou problematiku Arkadije Dubnova.
Znepokojení investorů
Otázka nástupnictví v Kazachstánu dlouhá léta znepokojuje zahraniční investory, kteří do této země s bohatými zásobami ropy investovali miliardy dolarů.
Nazarbajev dokázal za své dlouhé vlády v Kazachstánu uskutečnit tržní reformy, přilákat zahraniční investice za více než 170 miliard dolarů (4,1 bilionu korun) i zachovat náboženskou a národnostní stabilitu této převážně muslimské země. Kritici mu ale vyčítají autoritářské vládnutí, nedemokratické zákony a útisk opozice. V prezidentských volbách loni v dubnu si Nazarbajev zajistil další pětiletý mandát, o svém potenciálním následovníkovi se ale nezmínil.
Od nedělních předčasných parlamentních voleb si Nazarbajev patrně sliboval posílení svého režimu v době hospodářských potíží, k nimž přispěl propad cen ropy na světových trzích. V řádném termínu by se parlamentní volby v Kazachstánu konaly až koncem příštího roku.