NATO dá na podporu Ukrajiny 40 miliard eur. Na summitu ve Washingtonu vede českou delegaci prezident Pavel

Washingtonské setkání NATO bude posledním pod vedením Jense Stoltenberga. Na podzim po deseti letech v křesle generálního tahemníka aliance končí.

Washingtonské setkání NATO bude posledním pod vedením Jense Stoltenberga. Na podzim po deseti letech v křesle generálního tahemníka aliance končí. Zdroj: Profimedia.cz

Lídři Severoatlantické aliance míří do amerického Washingtonu, kde v úterý začíná třídenní summit NATO. Aliance se poprvé sejde v novém počtu 32 zemí včetně čerstvého člena Švédska. Hlavním tématem bude ruská agrese na Ukrajině a potvrzení podpory Kyjeva.

Už před summitem se členové NATO dohodli na pokračování vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur na příští rok. „Velkým tématem určitě bude i upřesnění cesty Ukrajiny do NATO,“ myslí si Petr Boháček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a expert na transatlantické vztahy. „Ukrajinci mají zájem o získání dalších systémů Patriot nebo podobných systémů. A myslím, že pro ně budeme mít nějaké další dobré zprávy v tomto ohledu,“ sdělil agentuře Reuters zdroj z amerického ministerstva zahraničí.

Stoltenberg naposledy

Washingtonské setkání aliančních lídrů, které se koná při příležitosti 75. výročí založení transatlantické organizace, naposledy povede Jens Stoltenberg. Norského politika po deseti letech ve funkci generálního tajemníka aliance na podzim nahradí Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér, který byl vždy stejně silným zastáncem podpory Ukrajiny jako odcházející generální tajemník.

Českou delegaci na summitu povede Petr Pavel. Jak uvedl Hrad, prezident se zúčastní slavnostní večeře k výročí, kterou pořádá americký prezident Joe Biden v Bílém domě. Během pobytu ve Washingtonu se také setká s americkými kongresmany a absolvuje řadu jednání se členskými i partnerskými státy NATO.

„Prezident Pavel je jednou z vůdčích osobností Severoatlantické aliance a bude velmi důležitý a aktivní i v diskuzích o různých formách podpory Ukrajiny. Jedním z jeho důležitých témat bude muniční iniciativa pro Ukrajinu,“ připomíná analytik AMO český projekt na pomoc Kyjevu, který prezident Pavel poprvé veřejně představil v únoru na mnichovské bezpečnostní konferenci.

Společně s Pavlem na summit jede ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Z Washingtonu se pak prezident přesune do texaského Houstonu, kde navštíví Johnson Space center NASA a setká se s českými krajany. Podle neoficiálních zdrojů by měl zavítat i do jednoho ze závodů zbrojařského koncernu Lockheed Martin, konkrétně továrny USAF Plant 4 v texaském městě Fort Worth, kde se vyrábějí nadzvukové letouny F-35.

Co bude s NATO, až se vrátí Trump?

Tématem, které jistě vstoupí do kuloárních debat, je možnost návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Nevyzpytatelný republikánský kandidát v listopadových prezidentských volbách už dříve NATO mnohokrát kritizoval a hrozil i vystoupením Spojených států z aliance. Během nedávné prezidentské debaty, která zásadně snížila šance Joea Bidena na znovuzvolení, současný prezident Trumpa vyzval, aby se zavázal k setrvání v NATO. Trump ale namísto odpovědi jen pokrčil rameny, což dále posílilo obavy evropských lídrů.

„Samotné zvolení Trumpa by mohlo NATO přímo oslabit, už jen kvůli jeho prohlášením, nehledě na to, co udělá. Trump sice nemůže bez souhlasu Kongresu z aliance vystoupit, ale může prakticky nebo rétoricky fungování USA v alianci narušit,“ upozorňuje Boháček. Pokud by se Trump stal novým americkým prezidentem, mohl by ohrozit zejména alianční podporu Ukrajině. Varující bylo i zpoždění americké pomoci Ukrajině kvůli odporu republikánů v Kongresu. Analytik AMO připomíná, že pokud jde o Rusko, vůdčí roli v alianci musejí převzít její evropští členové.