NATO si brousí zuby na staronového nepřítele, Putin prý chce jednat

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Ve Varšavě 8. a 9. července proběhne summit Severoatlantické aliance, kterému je přikládána mimořádná důležitost. Už samotné místo schůzky napovídá, že často skloňovaným slovem bude Rusko. Ruský prezident Putin říká, že se jeho země pokusí navázat po summitu s NATO dialog.

Šéfové vlád členských zemí budou dále hovořit například o větším angažmá NATO v boji proti islámským radikálům či o případném rozšiřování vojenské organizace.

Je ovšem zcela jisté, že hlavním tématem nadcházejícího setkání NATO bude hodnocení ruské hrozby pro evropskou bezpečnost. Zejména východní členové organizace se obávají, že by expanze Moskvy nemusela skončit zásahy v Gruzii a na Ukrajině.

„Posilování a modernizace obranného a odstrašujícího postavení NATO bude jádrem summitu. Spojenci rovněž posoudí dlouhodobé dopady krize ve vztazích NATO s Ruskem a zváží příští kroky,“ uvedla aliance.

Aktivity paktu v tomto směru se soustředí především na zvýšení ochrany Polska a pobaltských zemí. Jeho členové však těžko hledají shodu v otázce militarizace tohoto regionu.

Nejednotní spojenci

Jednotlivé státy rozděluje především historická zkušenost a geografická poloha. „Jedním z problémů je, že si lidé v Evropě neuvědomují, jak vážná hrozba je. Není to bezprostřední riziko pro západní Evropu, ale pro východní Evropu existuje jasné a přítomné nebezpečí,“ řekl Deutsche Welle bezpečnostní expert Peter Wijninga z Haagského střediska pro strategická studia. „Jestliže se Rusko rozhodne obsadit Pobaltí, může tak učinit během několika dní,“ dodal.

Spojené státy v květnu zprovoznily v Rumunsku protiraketový systém. Zároveň se začalo budovat podobné zařízení v Polsku.Spojené státy v květnu zprovoznily v Rumunsku protiraketový systém. Zároveň se začalo budovat podobné zařízení v Polsku.|reutersSpojené státy v květnu zprovoznily v Rumunsku protiraketový systém. Zároveň se začalo budovat podobné zařízení v Polsku

Rozdílný pohled partnerů se projevil během nedávného rozsáhlého cvičení v Polsku, kterého se zúčastnilo 31 tisíc lidí z osmnácti zemí aliance. „Toto cvičení potvrzuje, že jsme v bezpečí,“ chválil akci polský ministr obrany Antoni Macierewicz. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier naopak uvedl, že takovéto manévry jsou z hlediska regionální bezpečnosti kontraproduktivní a mohou přispět k eskalaci napětí ve vztazích bloku s Ruskem.

Putin: Rusko se pokusí navázat po summitu s NATO dialog
Rusko se pokusí navázat se Severoatlantickou aliancí po jejím varšavském summitu dialog. Po setkání s finským prezidentem Saulim Niinistöm to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Moskva chce s NATO jednat navzdory jejímu rozpínání k hranicím Ruska, řekl Putin.

Rusko chce podle prezidenta po summitu aliance ve Varšavě jednat na Radě NATO-Rusko o krocích vedoucích k vybudování důvěry a o prevenci konfliktů hlavně v oblasti Pobaltí.

Ruský prezident o vztazích s NATO hovořil na tiskové konferenci po setkání s finským prezidentem, jehož země součástí aliance není. Rusko před časem Finsko a Švédsko varovalo před členstvím v alianci. Moskva by v tom případě podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova přijala příslušná vojensko-technická opatření.

Summit by měl schválit detailní plán na rozmístění čtyř praporů v citlivé oblasti, každý o síle až tisícovky vojáků. Jednotkám by měly velet USA, Británie a Německo, o poslední zatím není rozhodnuto.

Média dříve uváděla, že další velké, ale méně agilní země jako Francie a Itálie se zdráhají tuto zodpovědnost přijmout. Paříž argumentovala tím, že jsou po teroristických útocích její bezpečnostní složky zcela přetížené. Rezervovanost Říma podle expertů patrně souvisí hlavně s finanční stránkou věci.

Rozmístění několika tisíc vojáků NATO v Polsku a Pobaltí a vůbec posílení obrany regionu má ujistit Rusy, že v případě útoku budou takřka ihned čelit odporu sil Severoatlantické alianceRozmístění několika tisíc vojáků NATO v Polsku a Pobaltí a vůbec posílení obrany regionu má ujistit Rusy, že v případě útoku budou takřka ihned čelit odporu sil Severoatlantické aliance|reutersRozmístění několika tisíc vojáků NATO v Polsku a Pobaltí a vůbec posílení obrany regionu má ujistit Rusy, že v případě útoku budou takřka ihned čelit odporu sil Severoatlantické aliance

Varšava nedávno připustila, že se vzdala svého původního plánu na umístění stálé základny pro zahraniční síly na svém území.

Uvědomila si prý, že by to bylo politicky velmi komplikované. Macierewicz míní, že plánované jednotky NATO v regionu by sice nebyly schopné případný ruský útok zastavit, ale zpomalily by ho, což by umožnilo vojákům vyčkat na posily.

Také Jonathan Eyal z londýnského ústavu pro obranná studia RUSI se domnívá, že posily Polska a Pobaltí splní svůj účel. „Odstrašení Rusů bude spočívat v ujištění, že v případě útoku se dostanou takřka okamžitě do kontaktu se silami Severoatlantické aliance, takže by neměli pochybovat o odhodlání NATO bojovat. Na to nepotřebujete velké množství vojáků,“ podotkl podle agentury AP.

Protiraketový problém

Kromě posílení vojenské přítomnosti poblíž linie mezi aliancí a Ruskem se organizace v Evropě soustředí také na rozvoj protiraketové obrany.

V květnu Spojené státy v Rumunsku zprovoznily protiraketový systém, součást ochranného štítu kontinentu. Zároveň se začalo budovat zařízení v Polsku. NATO tvrdí, že mají odvrátit případnou hrozbu z oblasti Blízkého východu a nejsou namířeny proti Moskvě.

„Interceptorů je příliš málo a jsou moc na jih nebo moc blízko k Rusku na to, aby byly schopné zachytit ruské mezikontinentální balistické střely,“ uvedl generální tajemník paktu Jens Stoltenberg. Kreml však ujištěním nevěří a hrozí odvetnou akcí.

Významným nepřítelem zůstává Islámský stát
Islámský státIslámský stát|reuters
Očekává se, že jedním z výsledků summitu by mohlo být větší zapojení aliance do bojů proti Islámskému státu. „Přál bych si, aby se NATO víc snažilo,“ řekl v půlce června americký ministr obrany Ash Carter. „Věřím, že může učinit víc, stejně jako si myslím, že všichni jakožto jednotlivé státy můžeme urychlit zničení Islámského státu,“ dodal. Carter zmínil například zájem o logistickou podporu ze strany Severoatlantické aliance. Na summitu se bude jednat také o možném rozšíření programu výcviku iráckých bezpečnostních sil. Organizace by rovněž mohla přispět leteckou technikou k monitoringu syrského a iráckého území. S přesunem radikálů a migrační krize na sever Afriky a do oblasti Středozemního moře bude na pořadu dne i hledání odpovědi na tuto výzvu. Aliance jedná s libyjskou vládou o poskytnutí poradenství k budování bezpečnostních struktur v chaotické zemi. Po atentátech v evropských městech se mezi spojenci hovoří také o větší spolupráci v oblasti zpravodajství.