Pandemie koronaviru v mnoha zemích přispěla k prohloubení sociální nerovnosti. Procento nejbohatších osob si z hlediska podílu na celkovém majetku výrazně polepšilo hlavně v Brazílii. V Číně, Indii či Velké Británii krize zvrátila trend předchozích let, kdy se část koláče vlastněná nejmajetnějšími tenčila. Vyplývá to z analýzy Credit Suisse, kterou zpracovala agentura Bloomberg.
Odborníci podotýkají, že důsledky pandemie a s ní spojených restrikcí dopadly na různé socioekonomické skupiny rozdílně. „Nejbohatší skupiny jsou poměrně málo ovlivněné snížením celkové ekonomické aktivity, a co je důležitější, těží z dopadu nižších úrokových sazeb na ceny nemovitostí a akcií,“ napsala ve zprávě švýcarská banka.
V Brazílii, jednom z koronavirem nejvíce zasažených států světa, se loni zvýšil podíl nejbohatších na celkovém majetku o 2,7 procentního bodu. Úzká skupina lidí tak vlastní polovinu bohatství země. Magazín Forbes uvedl, že v roce 2020 se v zemi zrodila dvacítka nových dolarových miliardářů, celkově jich tam je v současnosti 65. Dohromady vlastní majetek v hodnotě 229 miliard dolarů.
Ředitel Rozvojového programu OSN pro Latinskou Ameriku Luis Felipe López-Calva upozorňuje, že prohlubování nerovnosti s sebou v regionu nese další rizika. „Když se koncentrace zdrojů promítne do koncentrace moci, což se stává často, může to vést k začarovanému kruhu, který tento stav udržuje a pokřivuje politiku a alokaci zdrojů,“ varoval na stránkách organizace.
Podle dřívějších výsledků průzkumu Latinobarómetro v poslední dekádě strmě roste počet lidí v regionu, kteří se domnívají, že jejich země jsou řízeny s ohledem na zájmy hrstky mocných. Zatímco v roce 2015 si to myslely dvě třetiny lidí, v roce 2018 už čtyři pětiny.
Ve dvou nejlidnatějších zemích světa pandemie zvrátila trend poklesu koncentrace majetku v rukou nejbohatších. V Indii se nerovnost snižovala od roku 2005, v Číně od roku 2010. Patrně to souviselo s aktivitami prezidenta Si Ťin-pchinga na vymýcení korupce i chudoby, které zahrnovaly velké investice do venkova. Čínský režim se totiž obává, že velké majetkové rozdíly mohou vést k nespokojenosti a ohrozit jeho stabilitu.
Jen v Pekingu se loni zrodilo 33 nových miliardářů, a těsně tak předběhl New York v žebříčku měst s nejvyšším počtem superbohatých. Celkově jich v Číně přibylo 205, nejvíce na světě.
V Indii, která v posledních měsících zažívala obzvlášť krutou vlnu nákazy, se debata o prohlubování nerovnosti přenesla především do oblasti dostupnosti zdravotnické péče. Zajištěnější lidé si mohli dovolit hospitalizaci v soukromých nemocnicích a na černém trhu koupit léky a kyslík. Nejbohatší rodiny si pak pronajaly letadla, která je dopravila do bezpečí.