Zaměstnanci v Německu chtějí přidat na mzdách. Po stávkách na drahách, kde strojvedoucí žádali zvýšení mezd a v protestech hodlají pokračovat, se ozývají i další lidé pracující ve veřejných službách. Odbory zastupující tyto zaměstnance v jednotlivých spolkových zemích – momentálně je to více než milion lidí – žádají zvýšení tarifních složek mezd o pět procent. Odborová centrála Verdi, která sdružuje více než dva miliony lidí z veřejných služeb – bank, médií či z dopravy, požaduje růst měsíčních mezd minimálně o 150 eur.
Důvod odborářských požadavků je zřejmý: v Německu roste inflace, růst cen přesahuje růst mezd, takže jejich reálná hodnota klesá. Poprvé po deseti letech klesla reálná mzda v Německu loni. Bylo to ale jen o 0,2 procenta a tehdy se to přičítalo koronavirovému šoku. Ten už načas odezněl, firmy začaly naplno vyrábět, ceny však růst nepřestávají. Inflace v Německu dosáhla v červenci 3,8 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Letošní růst mezd zatím činí jen 1,6 procenta, takže hodnota vydělaných peněz se dál snižuje.
Odbory zaměstnanců veřejných služeb ve spolkových zemích proto žádají, aby inflace byla dorovnána a aby lidé dostali i něco navíc. Pět procent je vlastně minimální částka. Odboráře kritizují ekonomové, kteří se bojí inflační spirály, protože růst mezd s sebou potáhne i ceny. To je ale podle řady odborníků nesmysl. Současný růst cen přičítají ozdravovacímu efektu rozjíždějící se ekonomiky, která vyrovnává pokles či zmrazení cen během roku a půl pandemie.
Není to ale tak úplně pravda. Ceny rostou kvůli zdražování surovin a skokovému nárůstu cen dílů a komodit z dovozu (čipů a dalšího montážního materiálu), na nichž jsou závislé německé firmy. Rostoucí poptávka pak zvedá ceny. Dlouhé čekání na zboží dodávané ze zahraničí může i za to, že řada zaměstnanců zůstává částečně doma za peníze ze systému kurzarbeitu.
O vyšší platy se kvůli inflaci hlásí i zaměstnanci v gastronomii a maloobchodu. Ne všichni tu ale pracují podle hodinových tarifů. Mnozí mají smluvně dohodnutý ad hoc plat a jen necelá polovina mzdu propojenou s inflací. Spolkové země, na něž je teď největší tlak, zvyšování mezd ve veřejném sektoru zpochybňují. Podle nich na to nebudou peníze, protože veřejné rozpočty spolkových zemí nyní vykazují dluh 640 miliard eur.
Německo čeká vyjednávací podzim a možná i další protesty a stávky. A to se k vyjednávání o mzdách ještě příští rok připojí největší odborová centrála IG Metall, zastupující zaměstnance automobilek a průmyslových firem, která reprezentuje dva a čtvrt milionu lidí.
