Němci zachraňují vysychající Rýn. Říční dopravu mají spasit nové lodě i zdymadla
Nejdelší německá řeka Rýn se v důsledku klimatických změn dlouhodobě potýká s poklesem vodní hladiny, což může mít závažné dopady nejen na tamní ekonomiku. Němci však mají ambiciózní plán, jak udržet hospodářsky nejdůležitější tepnu evropské říční dopravy v chodu. Ten podle agentury Bloomberg zahrnuje konstrukci nových lodí či zdymadel, a dokonce úpravy proudění v řece, aby se na jejím dně usazovalo méně bahna.
„Rok 2018 pro nás znamenal budíček,“ říká Jelle Vreeman, nizozemský podnikatel v lodním průmyslu. Naráží tak na dva roky starou událost, kdy se musela doprava zboží po Rýnu kvůli přetrvávajícímu suchu na měsíc úplně zastavit.
Například u Kolína nad Rýnem tehdy hladina poklesla z obvyklých čtyř metrů na rekordních 77 centimetrů. „Stane se to znovu. Německé úřady nemají jinou možnost, než přijít s nějakým dlouhodobým řešením,“ myslí si Vreeman.
Rýn protékající Německem v délce 865 kilometrů je nesmírně důležitý z hlediska tamní dopravní infrastruktury. Zhruba třicet procent německé produkce uhlí, železné rudy a zemního plynu se přepravuje právě po tomto vodním toku.
Z levné říční dopravy hodně těží také společnosti v Nizozemsku, Rakousku a Švýcarsku. Navíc k ní neexistuje stejně efektivní alternativa. Běžná loď totiž uveze stejně těžký náklad jako 110 nákladních automobilů. Přechod k silniční nebo železniční přepravě by se tudíž firmám nepříjemně prodražil.
Pokud by se Rýn v budoucnu stal kvůli úbytku vody nesplavným, mohlo by to podle Bloombergu paralyzovat „průmyslové srdce Evropy“. Negativně by se to nepochybně projevilo i v Česku vzhledem k významnému napojení ekonomiky na německou.
„Musíme se ujistit, že Německo zůstane klíčovou průmyslovou lokalitou,“ burcuje Volker Wissing, zemský ministr dopravy v Porýní-Falci. Metod, jak toho dosáhnout, má prý německá vláda celou řadu.
Stát již začal s vývojem speciálních moderních lodí, které oproti dosavadním dokážou do roku 2021 plout ve výrazně mělčích vodách. Mají mít také speciální čidla, která posádku zavčas upozorní na záludnosti říčního dna.
Německý ministr dopravy Andreas Scheuer také oživil dříve zamítnutý návrh na stavbu sítě nových zdymadel. Narazil ovšem na silný odpor ochránců životního prostředí.
Jednoznačně nejzajímavější je vládní projekt, který počítá s rozsáhlými úpravami říčního dna a vodního toku tak, aby lodě uvezly o více než 200 tun těžší náklad než nyní.
„Je to olympiáda pro vodní inženýrství. Myslím, že nikdo nikdy nepostavil nic podobného,“ chlubí se Christoph Heinzelmann, ředitel Německého federálního institutu pro výzkum a vodní inženýrství. Jeho úřad postavil zmenšený model Rýnu o velikosti basketbalového hřiště, na němž zkoumá možnosti, jak dosáhnout vytčeného cíle.
Prohloubit dno by podle Heinzelmanna nepomohlo, neboť odstraněný písek a kameny by se brzy naplavily zpátky. A pravidelné prohlubování by blokovalo říční provoz, což by hlavní problém také neřešilo. Inženýři proto vymýšlejí, jak změnit směr proudů pod hladinou, aby zanášení říčního koryta snížili přirozenou cestou.
Německo má každopádně problémy s vysycháním přírodních vodních zdrojů dlouhodobě i v jiných částech země, než kudy protéká Rýn. Deník Die Welt na konci srpna upozornil na nedostatek spodních vod v Dolním Sasku. Největší dodavatel vody v této spolkové zemi – společnost Harzwasserwerke – nedokáže podle listu vyhovět požadavkům odběratelů a v uplynulých měsících musel odmítnout dodávky milionů kubických metrů vody.
Gunar Gutzeit, profesor z Postupimské univerzity, zase upozorňuje, že pokud firmy a politici nepodniknou záchranná opatření, mnohé „německé regiony s rostoucí populací a klesajícími zásobami spodních vod mohou za dvacet let přijít o pitnou vodu úplně“.
