Byl to skandál, když na konci května v podcastu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl Marco Wanderwitz onu prokletou větu: „Máme co do činění s lidmi, kteří se socializovali v diktatuře takovým způsobem, že ani po třiceti letech nedospěli k demokracii.“ Marco Wanderwitz je totiž vládní zmocněnec pro východní Německo a řeč byla o ztracených voličích, kteří místo demokratických stran volí extrémní pravici, jako například populistickou Alternativu pro Německo.
Wanderwitz hovořil obecně o východních spolkových zemích, které prožily padesát let komunistické vlády, ale mluvil i konkrétně o blížících se volbách v Sasku-Anhaltsku, kde se AfD pohybovala v čele volebních preferencí a hrozilo, že vládnoucí CDU ztratí své výsadní postavení. Ironií politiky se přihodilo, že Wanderwitzova teze o demokratické nezpůsobilosti východoněmeckých voličů dostala rychle na frak Foto reuters a diktaturou socializování voliči dali vládnímu zmocněnci tvrdou lekci o prchavé relativitě předsudků.
Žehlící kancléřka
V nedělních víkendových volbách s 37 procenty hlasů drtivě zvítězila CDU. Nabrala neuvěřitelných sedm procent navíc a druhou AfD porazila bezmála o 17 procentních bodů. Wanderwitzova teze se zhroutila. Vládní zmocněnec, který má sledovat odlišnosti východních zemí a pomáhat k překonávání stále velkých příjmových a sociálních rozdílů mezi východem a západem Německa, dostal za vyučenou ještě v jedné věci. „Tato generace se už k demokracii nevrátí, musíme doufat, že se to změní s příchodem té budoucí,“ vysvětloval Wanderwitz. Jenže jak se ukázalo o víkendových volbách, které rozhodovaly o budoucí vládě v Magdeburgu, za masivním vítězstvím vládní CDU a téměř čtyřprocentní ztrátě AfD proti minulým volbám stojí především důchodci a důchodkyně. Tedy lidé, které v rozhodujících letech života formoval komunistický režim a kteří jsou podle Wanderwitze pro demokracii navždy ztraceni.
Není vyloučeno, že všechno zachránila Angela Merkelová, která zmocněncova slova žehlila na veřejnosti, když mluvila o tom, že každý občan a každá občanka mají svou cenu a v demokracii se s nimi musí počítat, jakkoliv i kancléřka přiznala, že jistý odklon od demokracie či zklamání z ní vidí i ona. „Ale já se nikdy nespokojím s tím, že to tak je, nýbrž budu dál pracovat pro to, abychom pro demokracii získali znovu každého, i když to někdy trvá dlouho a vyžaduje to velké úsilí.“
Demokratické přesedlání
Možná že přesně to potřebovali voliči na východě slyšet, že nejsou zapomenuti a že se s nimi stále počítá. Kancléřka Merkelová nemá vůči východním zemím, kde vyrůstala, úplně čisté svědomí, protože v posledních deseti letech její vlády se staré rozdíly znovu prohloubily. Voliči v Sasku-Anhaltsku dali CDU ještě šanci, nikoli však kvůli Angele Merkelové, nýbrž kvůli sedmašedesátiletému Reineru Haseloffovi, který pro CDU už deset let drží post ministerského předsedy této spolkové země a udrží ho i nadále. Haseloff přesvědčil ostatní, že je lepší volbou než AfD, protože on a jeho strana jsou schopni reagovat na kritiku a něco konkrétního skutečně udělat. Nic ale nikdy není tak růžové. Ukazuje se totiž, že k CDU utekli bývalí voliči AfD, které hnutí zklamalo personálně i negativistickým nicneděláním, další voliči utekli k CDU od sociální demokracie.
Ztracení východoněmečtí občané, podle Wanderwitze neschopní života v demokracii, se zachovali velmi demokraticky, když použili kritický politický rozum a vydali účet těm, kteří je zklamali, a dali šanci jiným, kteří vyvolávají větší naděje. Jistě, je to jen část frustrovaných nespokojených a radikalizujících se voličů, navíc ve volbách v miniaturní spolkové zemi (2,2 milionu obyvatel; v zemích bývalého východního Německa žije dnes 12,5 milionu lidí – pozn. aut.), která východní Německo nereprezentuje. Přesto je to určitá naděje, že vlna vyhraněného pravicového populismu může v Německu pomalu upadat.
Usmívající se Laschet
Před zářijovými celostátními parlamentními volbami je to především velká vzpruha pro kandidáta CDU na kancléře. Jde o poslední zemské volby před těmi hlavními, a Arminu Laschetovi díky Sasku-Anhaltsku spadl obrovský kámen ze srdce a snad poprvé od svého zvolení se do kamer směje očima.
