Německo v souvislostech: Kurzarbeit pomáhá, kreativce v Berlíně ale nezachránil | E15.cz

Německo v souvislostech: Kurzarbeit pomáhá, kreativce v Berlíně ale nezachránil

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Kurzarbeit zůstává v Německu, jakožto nástroj udržení pracovních míst, hlavní zbraní proti sociálním dopadům koronakrize. V květnu částečný úvazek doplňovaný doplatkem státu až do výše 67 procent platu využívalo sedm milionů lidí. 

Ještě v srpnu bylo na kurzarbeitu podle údajů hospodářského institutu Ifo 4,6 milionu lidí, kteří v průměru pracují na 55 procent svého obvyklého úvazku. V září to už bylo „jen“ 3,7 milionu lidí, což svědčí o uzdravování ekonomiky. Nejvíce se kurzarbeit využívá v Bavorsku a Bádensko-Württembersku, kde sídlí velké automobilky a jejich dodavatelé. Platí přitom, že kde se čerpá větší objem kurzarbeitu, je nižší nezaměstnanost.

V Bavorsku je bez práce 4,1 procenta lidí, ekonomové odhadují, že bez kurzarbeitu by mohla být nezaměstnanost až o jeden a půl procentního bodu vyšší, tedy blízko německému průměru, který je dnes (údaje za srpen) 6,4 procenta. Celkově kvůli koronakrizi přišlo o práci 667 tisíc lidí, bez plošného využívání kurzarbeitu by to bylo násobně více. „Kdo nahlásí kurzarbeit, dává najevo, že chce udržet své lidí,“ říká ekonom Enzo Werber, odborník Institutu pro výzkum pracovního trhu a povolání. Proto také německá vláda schválila prodloužení kurzarbeitu na podporu oživení ekonomiky o rok, až do konce roku 2021.

Kurzarbeit není levná záležitost. Jen do srpna na něj německá vláda vyplatila 8,1 miliardy eur. Celkový odhad pro letošní rok byl přitom ještě mnohem vyšší. Ifo i agentura pro výzkum trhu práce a povolání odhadují výdaje na kurzarbeit až na 26 miliard eur, pokud jej německé firmy budou využívat ještě rok a čtvrt.

Spolkový úřad práce proto velmi přísně dohlíží na to, aby byl kurzarbeit využíván v souladu se zákonem a nedocházelo k jeho zneužívání. Momentálně úřady vedou spor ve více než dvou tisících případů, kde existuje podezření, že na čerpání kurzarbeitu nebyl nárok. Dvacet a jeden případ už doputoval k soudu. Celková částka, o níž se v těchto dvou desítkách případů stát soudí, činí 6,3 milionu eur. Vzhledem k tomu, že jde jen o setinu všech případů, mohou celkové ztráty přesáhnout půl miliardy eur.

Opatření proti koronaviru z hlediska nezaměstnanosti nejvíce zasáhla ekonomiku Berlína, který je závislý na službách a kreativním průmyslu. Nezaměstnanost v hlavním městě s koronavirem prudce vyskočila. Odborníci jeho dopad odhadují na 2,9 procentního bodu. V Berlíně je dnes bez práce každý desátý ekonomicky aktivní občan (10,7 procenta). O práci přicházejí snadněji cizinci než Němci. Přetrvávají také rozdíly mezi východem a západem země. V bývalých východních zemích je bez práce 7,8 procenta lidí, na západě 6,1 procenta.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video