Nepřátelský akt, označují Řekové jednání o migraci, kam je nepozvali

Vídeňské jednání o migraci s balkánskými státy

Vídeňské jednání o migraci s balkánskými státy Zdroj: CTK

Rakousko chce zastavit příliv uprchlíků do Evropy. Prohlásila to rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová ve Vídni, kde dnes Rakousko jednalo o problému migrace s balkánskými státy. Proti schůzce protestovalo Řecko, které na schůzku nebylo pozváno, ač se potýká se zdaleka největším přílivem uprchlíků.

„Je důležité a nutné zastavit příliv migrantů přes Balkán,“ řekla rakouská ministryně novinářům ve Vídni. „Potřebujeme opatření, která zavedeme společně s balkánskými státy,“ dodala Miklová-Leitnerová s tím, že doufá, že nedávno přijatá rakouská opatření v migrační politice vyvolají „řetězovou reakci rozumu“.

Účastníci dnešní schůzky se podle agentury DPA mimo jiné dohodli na vysílání policistů do zvláště postižených příhraničních oblastí a na sjednocení kritérií pro odmítání uprchlíků a pro jejich registraci.

Praxe, kdy státy nechaly bez problémů projít migranty přes své území do sousední země musí skončit, uvedl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. „Rakousko je zkrátka přetížené,“ dodal s tím, že dokud nebude fungovat evropské řešení, musí státy migrační krizi řešit na národní a regionální úrovni.

Dnešního jednání ve Vídni se kromě Rakouska zúčastnili ministři vnitra a zahraničí balkánských zemí v EU, tedy Slovinska, Chorvatska a Bulharska, a zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Makedonie, Černé Hory a Srbska.

Cílem schůzky bylo podle Miklové-Leitnerové mimo jiné vytvořit tlak na ministry vnitra zemí Evropské unie, kteří se sejdou v Bruselu ve čtvrtek. Na programu mají návrhy týkající se kontrol občanů unie na vnějších hranicích EU či vzniku společné Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Snížit počet migrantů přicházejících do Evropy je podle rakouské ministryně „otázkou přežití Evropské unie“.

Posilování nacionalismu

V případě, že by se to nepodařilo, hrozí podle ní, že v evropských zemích bude sílit nacionalismus. Země, které se setkání zúčastnily, se mimo jiné dohodly na „plné podpoře Makedonie“. Rakousko například posílí počet policistů přítomných na řecko-makedonské hranici na 20. Makedonii už dříve své policisty poslalo také Česko - nyní jich tam slouží 27.

Řecko pozváno nebylo, což rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz zdůvodňoval tím, že Atény prý již daly jasně najevo, že nemají zájem na snižování přílivu migrantů. Naopak podle něj chtějí jen pokračovat v jejich posílání dál do Evropy, konkrétně nyní do Makedonie.

Stop pro Afghánce

Atény kritizovaly Makedonii za její opatření z neděle, kdy uzavřela hranice z Řecka pro uprchlíky z Afghánistánu a migranty z Iráku a Sýrie pouští jen na platné doklady vydané v jejich zemích.

Šéf řecké diplomacie Nikos Kotzias označil nepozvání na dnešní vídeňskou schůzku za „nepřátelský akt“. „Je to další iniciativa mimo instituce, která narušuje literu a ducha smluv Evropské unie a mezinárodního práva o uprchlících, řekl Kotzias. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas dnes uvedl, že Rakousko zjevně ovládla panika a snaží se uzavírat spojenectví s dalšími zeměmi. Makedonské rozhodnutí uzavřít hranici pro některé migranty přirovnal k „puči“.

Rakousko před pár dny omezilo příliv migrantů do své země, když denně přijímá na hranicích jen 80 žadatelů o azyl a přes svou zemi pouští dál jen 3200 uprchlíků. Za to si vysloužili kritiku zejména z Německa.