Od pondělí probíhají v Nizozemsku parlamentní volby, které byly kvůli koronavirové pandemii mimořádně prodlouženy na tři dny. Ačkoliv budou předběžné výsledky známé až ve středu ve večerních hodinách, už teď je v podstatě jisté, že premiérské křeslo obhájí dosavadní ministerský předseda Mark Rutte, jenž vede zemi nepřetržitě od roku 2010. Tamní byznysmeni by přesto měli počítat s určitými změnami.
Na základě průzkumů by měla volby opět drtivě vyhrát Rutteho středopravá Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 21,3 procenta hlasů. Nikdo z jejích konkurentů se podobným číslům ani neblíží. Rutte tak jako první premiér v nizozemské historii míří ke svému čtvrtému mandátu v řadě a po odchodu německé kancléřky Angely Merkelové letos v září se stane druhým nejdéle sloužícím lídrem v Evropské unii po maďarském Viktoru Orbánovi.
Nizozemský premiér si udržel svou oblíbenost u nizozemských občanů navzdory nedávným masovým protestům proti lockdownům, které byly v této zemi agresivnější než kdekoliv jinde v EU. Neublížil mu dokonce ani skandál z ledna, kdy vyšlo najevo, že vláda křivě obvinila tisíce rodin ze zneužívání sociálních dávek, což vedlo pár týdnů před volbami k premiérově symbolické rezignaci.
„Rutte má tři klíčové přednosti. Je skvělý technik, má opravdové osobní charizma a je z teflonu, problémy na něm nepřilnou,“ vysvětluje důvody Rem Korteweg, analytik z Nizozemského ústavu mezinárodních vztahů Clingendael. Teflonový Mark, jak se Ruttemu přezdívá, však přesto nebude mít sestavování vládní koalice jednoduché a formování nového kabinetu se dost možná protáhne na několik měsíců.
VVD již dopředu vyloučila spolupráci s krajně pravicovou PVV Geerta Wilderse, které průzkumy predikují druhé místo s 13,1 procenta hlasů. Rutte tak bude nucen sestavit koalici možná až z pěti převážně levicových stran. Podle agentury Bloomberg proto lze očekávat, že premiér bude muset vyjít vstříc jejich požadavkům, jako je například zvýšení daní pro podnikatele.
Nizozemsko bylo až dosud označováno za daňový ráj. Firmy, jejichž roční zisky činí více než 200 tisíc eur, zde odvádějí 25 procent. Ty, které vydělávají méně, pouze 15 procent. Stát je navíc velmi benevolentní k velkým korporacím, jako je třeba ropný gigant Royal Dutch Shell nebo zprostředkovatel ubytování Booking.com. „Ten obdržel během pandemie státní podporu v řádu milionů eur, přestože v zemi neplatí skoro žádné daně,“ uvádí Bloomberg.
To se s novým kabinetem pravděpodobně změní. Téměř všichni potenciální koaliční partneři mají ve svých programech zahrnuto zvyšování korporátní daně. Zatímco VVD chce od společností vybrat v příštích letech navíc pouze 3,5 miliardy eur, levicová Strana práce (PvdA) chce od podniků až 40 miliard eur.
Dané změny mohou mít dopad i na mnohé české firmy, neboť Nizozemsko patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Česka. Mnoho mezinárodních společností také až dosud používalo Nizozemsko kvůli nízkým odvodům jako své daňové sídlo.
V zahraniční politice Nizozemska se v případě Rutteho triumfu se žádnými významnými proměnami nepočítá. Stát nicméně získal po odchodu Velké Británie z EU v rámci evropského společenství dominantnější postavení. Rutte je pokládán za euroskeptika, jenž často kritizuje rozhodnutí Bruselu. Stejně jako Merkelová je však zároveň pragmatik, který se umí dohodnout.
Loni se Rutte připojil k šetrným zemím, jako je Dánsko, Švédsko nebo Finsko, které chtěly menší záchranný balík na podporu evropských ekonomik po koronakrizi. Současně je zarputilým odpůrcem politických režimů v Polsku a v Maďarsku. V minulém roce dokonce otevřeně navrhoval, zda by tyto země neměly být z EU vyloučeny.
