Amsterdam se po brexitu stává novým evropským centrem pro byznys, finančnictví a investice. Ačkoli je na podobné soudy možná ještě brzo, nelze si nevšimnout, že hlavnímu městu Nizozemska se v poslední době daří nad očekávání. Od chvíle, kdy Velká Británie oznámila svůj záměr vystoupit z Evropské unie, se řada investic a podnikatelských aktivit přesunula z Londýna právě sem, upozorňuje deník Financial Times.
Je to už deset týdnů, co Spojené království není součástí jednotného evropského trhu. A jak se prozatím zdá, prvním vítězem brexitu na kontinentální straně není Paříž ani Frankfurt, nýbrž Amsterdam. Právě nizozemská metropole, kde trvale žije méně obyvatel než v Praze, má největší potenciál stát se novým Londýnem.
„Město zažívá velký boom. Mezinárodní školy se stavějí jako šílené. Je to přirozený důsledek brexitu,“ říká ředitel nadace Stichting Capital Amsterdam Guus Warringa.
Amsterdamská burza zůstává i po únoru největším akciovým trhem Evropy, když už před měsícem sesadila z první pozice Londýn. Denní objem obchodů dosáhl v únoru osmi miliard eur, zhruba 210 miliard korun.
V Amsterdamu se momentálně uskutečňuje také dvacet procent všech evropských swapových obchodů, které mimo jiné minimalizují kurzová rizika. Ve velkém se tam také stěhují i fintechové start-upy. A podle Financial Times je město díky uvolněným burzovním pravidlům rájem takzvaných blank-cheque společností. To jsou „prázdné“ firmy, které neprovádějí podnikatelskou činnost a jsou založeny čistě za účelem budoucích investic či nákupu existující firmy.
Kromě toho je Amsterdam již delší dobu čím dál tím oblíbenější lokalitou pro expaty a zahraniční turisty, byť jejich příliv loni dočasně utlumila koronakrize. Radost z toho může mít i Česká republika. Nizozemsko totiž dlouhodobě patří k našim hlavním obchodním partnerům. Kolem dvou tisíc českých firem vyváží do země své zboží a zhruba čtyři tisíce odtud dovážejí.
Úspěchy města jsou poměrně překvapivé, neboť nizozemská vláda a úřady nepodnikly žádné významné kroky k tomu, aby podnikatele do metropole přilákaly. „Nebyl žádný plán dostat Londýňany do Amsterdamu,“ tvrdí Warringa.
Překvapený naopak zřejmě nebude americký novinář James B. Stewart. Tento držitel Pulitzerovy ceny a profesor žurnalistiky na Kolumbijské univerzitě již v roce 2016 předpovídal v článku pro deník The New York Times, že právě Amsterdam má největší šanci zaujmout po brexitu pozici Londýna jako finančního střediska EU.
„Devadesát procent Holanďanů mluví výborně anglicky, častokrát lépe než samotní Angličané,“ míní Stewart. Amsterdamské školy patří podle něj k nejlepším v Evropě. Město se rovněž může pyšnit vynikajícím letištěm, bohatou kulturou, tolerantním obyvatelstvem a vynikající zeměpisnou polohou. Leží pouhé dvě hodiny vlakem od Bruselu, skvělé dopravní spojení má i s Londýnem, Paříží či Vídní.
Část odborníků ovšem považuje hospodářské vzepětí nizozemské metropole za krátkodobou záležitost a v dlouhodobém horizontu dávají větší naději třeba Paříži.
„Někteří lidé říkají, že se Amsterdam přes noc stal finančním městem Evropy číslo jedna. To je samozřejmě absurdní,“ říká bývalý guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer. Poukazuje především na to, že většina obchodů se dnes uzavírá elektronicky čili na dálku. „Není tedy důvod, aby se investoři fyzicky stěhovali do Amsterdamu,“ míní.
