Nastupující konzervativní premiérka Spojeného království Liz Trussová, která v úterý přebírá úřad po Borisi Johnsonovi, má v plánu zastropovat ceny energií pro britské domácnosti. Těm se měly od října zdražit účty za elektřinu a plyn v průměru o osmdesát procent na 3548 liber, tedy asi 101 tisíc korun ročně. Vláda Trussové hodlá ceny pro koncové zákazníky udržet na současné úrovni a dodavatelům energií bude ušlé tržby kompenzovat.
Mimořádné opatření připraví britský státní rozpočet v následujících osmnácti měsících zhruba o 130 miliard liber. Konzervativní kabinet naopak zruší chystané zavedení daně z mimořádných zisků čili windfall tax, jejíž implementace se aktuálně projednává i v několika dalších evropských zemích včetně České republiky.
Trussová se také chystá pomoci firmám s vysokými cenami energií. Pokud by chystaná podpora trvala půl roku, stála by zhruba 40 miliard liber (1,1 bilionu korun), vypočítává agentura Bloomberg.
Britské energetické společnosti plány Trussové podle Bloombergu vítají. Inspirovat by se jimi mohla také Evropská unie, která bude možnost zastropování cen elektřiny a plynu probírat na zasedání unijních ministrů energetiky v pátek 9. září.
Nová premiérka Velké Británie je pod obrovským tlakem, aby vyřešila stupňující se energetickou krizi. Tisíce malých a středních podniků v zemi varují, že pokud stát nijak nezasáhne, budou kvůli drahým energiím v zimě nuceny ukončit svou činnost. Nejchudším občanům zase hrozí, že si v zimě budou muset vybírat mezi topením a nákupem potravin.
Proč ve světě zdražují energie?
Podle odborníků je prozatím předčasné hodnotit, zda bude postup Trussové slavit úspěch, či nikoli. „Detaily jejích hospodářských plánů budou teprve zveřejněny v příštích týdnech. To, co se v současné chvíli objevuje v médiích, jsou jen střípky, z nichž si těžko můžeme poskládat celkový obrázek,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. Souhlasí však, že to byly právě návrhy v ekonomické oblasti, co pomohlo Trussové získat křeslo ministerské předsedkyně.
Trussová už během své kampaně slíbila Britům razantní snížení daní a regulací. Na rozdíl od Johnsona rovněž nechce upřednostňovat boj s klimatickými změnami. Hodlá ulevit firmám a domácnostem, které používají fosilní paliva, dočasným zrušením takzvané zelené daně. Dokonce připustila možnost rozšíření těžby ropy a zemního plynu v Severním moři.
„Hlavní prioritou nové premiérky je nechat ekonomiku fungovat bez zbytečných omezení ze strany státu a zabránit jejímu propadu do recese,“ vysvětluje Kruliš. „Některá britská média označují její strategii výrazem trussonomics neboli ekonomie podle Trussové,“ dodává.
Výhodou britské vlády je dle Krulišova mínění skutečnost, že veřejný dluh země má dlouhodobou splatnost a není tolik závislý na momentálním sentimentu na trzích. „To poskytuje Trussové daleko lepší manévrovací prostor než například vládám v Itálii nebo ve Španělsku,“ soudí expert.
Britská premiérka by měla v nejbližší době oznámit jména členů svého kabinetu. Očekává se, že úřad ministra financí obsadí Kwasi Kwarteng, dosavadní státní tajemník pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii. Post ministryně vnitra zřejmě získá Suella Bravermanová a James Cleverly bude novým šéfem britské diplomacie. Poprvé v historii tak ve čtyřech nejdůležitějších politických funkcích ve Spojeném království nebude ani jeden muž bílé pleti.
