Premiérka Spojeného království Liz Trussová ve čtvrtek odpoledne rezignovala na svou funkci. V čele vlády strávila pouze šest týdnů. V úřadu ještě zůstane, dokud si konzervativci nezvolí nového vůdce. Na okamžitý konec ministerské předsedkyně v posledních dnech tlačila jak levicová opozice, tak velká část vládní Konzervativní strany. Podle experta však britskou vládu již beztak prakticky řídí ministr financí Jeremy Hunt.
Britští ministři vedli ve středu večer o budoucnosti vlády soukromou debatu. Na dotaz agentury Bloomberg, zda Trussová zůstane premiérkou, odpověděl jeden z poslanců slovy: „Doufám, že ne.“ K podání demise vyzval předsedkyni také šéf opozičních labouristů Keir Starmer, podle nějž se Konzervativní strana hroutí.
Trussová v září oznámila rozsáhlé daňové škrty, kterými chtěla podpořit růst strádajícího britského hospodářství. Její plány však vyvolaly zděšení na finančních trzích. Libra se propadla na nejnižší hodnotu vůči dolaru za desítky let. To všechno v době, kdy se země potýká s rekordní inflací, drahými energiemi a mnoho podniků i domácností varuje, že bez státní podpory nepřežije letošní zimu.
Bouřlivý život britského krále Karla III.
Premiérka následně z některých zásadních reforem ustoupila a potupně propustila svého ministra financí a nejbližšího politického spojence Kwasiho Kwartenga, jehož nahradila svým názorovým odpůrcem Jeremym Huntem. Tento týden pak odvolala z funkce také ministryni vnitra Suellu Bravermanovou, oficiálně kvůli porušení bezpečnostních pravidel. Bravermanová toho nicméně ihned využila k ostré kritice Trussové.
„Mám obavy o směřování této vlády. Nejen, že jsme porušili klíčové sliby našim voličům, mám rovněž obavy o to, zda kabinet dodrží své závazky z programového prohlášení,“ napsala exministryně ve svém otevřeném rezignačním dopise.
Trussová rozčílila i své spojence
Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše se Trussová dostala do situace, kdy jí jedna část politického spektra vyčítala nedostatečné vůdcovské schopnosti a skutečnost, že přišla s programem, který byl pro trhy nesrozumitelný, a druhou zase pobouřila její otočka o 180 stupňů a to, že nakonec nenaplní sliby, které ji vynesly do premiérského křesla. „Trussová se střetla s realitou. Stalo se vlastně to, před čím varoval její protikandidát na pozici premiéra Rishi Sunak – britská ekonomika nebyla na její reformy připravená,“ podotýká Kruliš.
Samotná premiérka se do poslední chvíle zdráhala dobrovolně podávat demisi. „Jsem bojovnice, jen tak se nevzdám,“ vzkázala ve středu svým oponentům a záměr setrvat v úřadě dávala najevo ještě pár hodin před podáním demise.
Podle Kruliše nicméně klíčovou vládní agendu už před rezignací Trussové prakticky převzal nový ministr financí Hunt. „On je teď vlastně skutečným lídrem konzervativců co se týká domácích otázek,“ myslí si Kruliš.
Předčasné volby nejspíš nebudou
K vyhlášení předčasných voleb v Británii podle Kruliše patrně nedojde. „Konzervativci mají po posledních volbách v dolní sněmovně pohodlnou většinu. Vládu by si tedy museli shodit sami a to by vzhledem k jejich současným předvolebním preferencím nedávalo politický smysl,“ konstatuje Kruliš. Labouristé mají v aktuálních průzkumech před vládní stranou výrazný náskok okolo třiceti procent.
Primárním úkolem nástupce Trussové bude zejména uklidnit trhy, získat si důvěru spolustraníků a dovézt konzervativce k řádným volbám v roce 2024. Významnou roli může v dalším politickém vývoji sehrát rovněž britská centrální banka. „Kdyby například úrokové sazby ve Spojeném království narostly na takovou úroveň, jakou máme teď v Česku, nastal by obrovský politický otřes,“ varuje Kruliš.
