Obama v proslovu k hlavám států a vlád amerických států mimo jiné uvedl, že se těší na nové vztahy s Kubou, které nebudou v zajetí ideologie. Nemá prý zájem vést bitvy, které začaly dávno před tím, než se narodil.
Mezi oběma zeměmi podle amerického prezidenta zůstanou značné rozdíly a USA budou dál kritizovat porušování lidských práv na Kubě, opětovné navázání diplomatických styků ale prý oběma stranám umožní lépe se poznat. Obama v proslovu vyzval i další latinskoamerické státy, aby zlepšily úroveň dodržování lidských práv a demokracie ve svých zemích.
Dluh šest summitů
Castro následně kritizoval americkou politiku vůči Kubě během takzvané studené války. Obamu ale označil za čestného člověka, který za politiku USA té doby nemůže. Kubánský vůdce vyzval také k vyřešení problému amerického embarga vůči Kubě, které je prý pro obyvatele jeho země „hrozivější, než si kdokoli dokáže představit“.
Představitel Kuby se celoamerického summitu zúčastnil vůbec poprvé. Na začátku svého projevu Castro zažertoval, že bude mluvit déle než vyhrazených osm minut, protože mu organizátoři dluží šest summitů.
Stisk rukou
Obama se má s Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít během dneška (v noci na neděli SELČ). Už při zahájení summitu v pátek si státníci uvolněně uprostřed davu hostů stiskli ruku a krátce spolu hovořili. Na internetu se objevila videa, na kterých je vidět, že setkání z bezprostřední blízkosti přihlížel i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Obamův a Castrův stisk ruky dnes mimo jiné ocenil český ministr zahraničí. „To je symbol politiky dialogu, který je třeba vést někdy i s těmi, kteří třeba mají jiný názor na demokracii a lidská práva,“ řekl Lubomír Zaorálek novinářům v Praze.
Vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu
Podle některých pozorovatelů by Obama během summitu mohl oznámit vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, na který se Havana dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC.
Sdělovací prostředky také zaznamenaly Obamův výrok týkající se Latinské Ameriky: „Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč.“ Prezident tak připomněl období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly.
Kritiky se USA na summitu dočkaly od venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ve svém dnešním proslovu nabídl Obamovi s olivovou ratolestí v ruce odpuštění za údajnou dlouholetou agresi USA vůči jeho zemi. Mezi USA a Venezuelou nejnověji doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil Venezuelu za ohrožení bezpečnosti Spojených států.
