Timothy Conley a Bill Dupor zjistili, že zákon o oživení a obnově investic (ARRA) za rok a půl platnosti sice vytvořil či zachoval 450 tisíc pracovních míst ve státním sektoru, avšak zlikvidoval nebo zabránil vzniku milionu míst v produktivnějším soukromém sektoru. V čistém vyjádření tak program vedl podle středního odhadu studie ke ztrátě 550 tisíc míst. Příčina takového výsledku je podle autorů v tom, že ARRA vlastně nebyl klasickou keyenesiánskou stimulací v podobě investic zejména do infrastruktury, nýbrž hlavně náhradou prudce padajících příjmů amerických států. Jejich vlády většinu peněz použily na dosavadní sociální transfery a k udržení zaměstnanosti, platů a požitků ve státním sektoru.
Projedené miliardy
Téměř 500 miliard dolarů určených v ARRA na výdaje tak šlo v podstatě na rozpočtovou sanaci států. Ta ale měla takový charakter, jako kdyby Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytovaly finanční pomoc Řecku a žádaly po něm, aby zachovalo svůj přebujelý státní sektor s vysokými platy a benefity. Zbylá částka necelých 300 miliard dolarů šla na jednorázové daňové slevy, které podle ekonomů prakticky žádný efekt nemají.
Největší negativní dopad na zaměstnanost měl ARRA u služeb soukromého sektoru, které poskytuje i stát, to znamená v soukromých zdravotních službách, školství a profesionálních službách.
Federální dolary určené na investice navíc státy pochopily jako pružnou náhradu příjmů ztracených v důsledku krize, takže peníze, které poslal Washington na infrastrukturu, byly opět „projedeny“ v transferech a platech státních zaměstnanců.
Škrty ve výdajích se jen odložily
Počet zaměstnanců na stavbách silnic a mostů v letech 2008 až 2010 klesl o zhruba 20 procent, přestože Washington v balíku určil na infrastrukturu 28 miliard dolarů. Studie cituje příklad Texasu, který dostal loni z ARRA na stavbu dálnic 700 milionů dolarů, avšak utratil na tento účel o 560 milionů dolarů méně než v předešlém roce.
Pozorovatelé poukazují na to, že umělé udržování výdajů států v prvních letech Obamovy vlády pouze odložilo den zúčtování. Důsledkem bylo, že noví guvernéři států jako Wisconsin nebo Ohio museli přikročit k razantnímu osekání nákladných výhod státních zaměstnanců a jejich počtů, což vyvolalo v minulých měsících bouřlivé protesty mocných odborů státního sektoru. Vládní ekonomové ještě před schválením ARRA předpovídali, že stimulační balík vytvoří či zachová 3,6 milionu míst, z toho 90 procent v soukromém sektoru, a udrží míru nezaměstnanosti pod osmi procenty.
Loňská analýza ekonomů Johna Cogana a Johna Taylora, která zkoumala údaje o vládních nákupech zboží a služeb, došla k závěru, že stimulace měla na celkovou produkci zanedbatelný a na zaměstnanost mírně negativní vliv. Míra nezaměstnanosti v USA se i dva roky od konce „Velké recese“ drží nad devíti procenty a americká ekonomika má nyní o sedm milionů míst méně než na začátku recese v prosinci 2007. To je nejhorší výkon trhu práce od Velké hospodářské krize 30. let minulého století.
