OBRAZEM: Čínu trápí nejhorší záplavy za desítky let, úřady začínají odstřelovat přehrady

Největší čínská přehrada Tři soutěsky s enebezpečně plní

Největší čínská přehrada Tři soutěsky s enebezpečně plní Zdroj: ČTK / AP / Wang Gang

Rozvodněný veletok Jang-c’-ťiang ve městě Wu-chan, původním epicentru koronaviru
Povodně na východě Číny
Vojáci pomáhají stavět protipovodňové hráze kolem jezera Pcho-jang-chu
Vojáci pomáhají stavět protipovodňové hráze kolem jezera Pcho-jang-chu
Povodně na jezeře Pcho-jang-chu
17
Fotogalerie

Jen co se Čína dokázala ve větší míře vypořádat s koronavirem, zasáhla zemi jiná pohroma. Přívalové deště, které trvají už od června, vyvolaly pravděpodobně nejhorší povodně za několik dekád, které si vyžádaly nejméně několik desítek životů.

Povodně se dotkly 38 milionů lidí. Své domovy muselo opustit 2,24 milionu lidí, podle oficiálních údajů více než 140 lidí zemřelo nebo se pohřešuje. Povodňový stav byl vyhlášen na několika desítkách řek včetně veletoku Jang-c’-ťiang. Na řece se nachází i obří přehradní nádrž Tři soutěsky, která se podle úřadů nebezpečně plní. Hladina už vystoupala 15 metrů nad mez, která je považována za povodňovou. Na přítoku řeky Jang-c’-ťiang už musely úřady přistoupit k odstřelení menší přehrady a další nádrže jsou pod drobnohledem.

Mimořádně nebezpečná je nyní situace na řece Chuaj-che, která protéká Velkou čínskou rovinou a místy je její koryto nad úrovní okolního terénu. Podél jejího toku byly vybudovány tisíce kilometrů ochranných hrází, které nyní hrozí prolomením a řeka by tak mohla zatopit rozsáhlé okolí. To se v minulosti několikrát stalo a řeka po povodních změnila polohu svého ústí i o několik set kilometrů.

Úřady znepokojuje také stoupání hladiny jezera Pcho-jang-chu. Hladina největšího čínského sladkovodního jezera překonala výši dosaženou během katastrofálních povodní v roce 1998. Z okolí jezera bylo evakuováno 400 tisíc lidí.

Letní deště a povodně jsou v Číně obvyklé. Letos ale začalo pršet dříve než obvykle a s větší intenzitou. V údolí řeky Jang-c’-ťiang dosáhly v uplynulých týdnech srážky intenzity zaznamenané naposledy v roce 1961.

Jezero Pcho-jang-chu na satelitním snímku z prosince 2019:

Jezero Pcho-jang-chu na satelitním snímku z prosince 2019Jezero Pcho-jang-chu na satelitním snímku z prosince 2019|NASA

A to samé jezero v červnu 2020:

Jezero Pcho-jang-chu na satelitním snímku z června 2020Jezero Pcho-jang-chu na satelitním snímku z června 2020|NASA

Agentura Nová Čína vyčíslila minulý týden škody způsobené povodněmi na 11,12 miliardy jüanů (37 miliard korun). Povodně přitom částečně zasahují i oblasti, které byly v uplynulých měsících epicentry šíření koronaviru.

Rozsáhlé záplavy postihly i sousední Indii a Nepál. Živel vyhnal z domovů na čtyři miliony lidí a vyžádal si nejméně 189 obětí. Obyvatele okolí řeky Brahmaputra zasáhly od května už tři povodňové vlny.