Násilná smrt George Floyda ve Spojených státech při policejním zásahu podnítila protesty za práva černochů v USA i jinde ve světě. V Belgii, kterou tíží kontroverzní koloniální minulost v Africe, se stal terčem útoků nespokojenců také odkaz Leopolda II., panovníka z přelomu 19. a 20. století. Po tehdejším belgickém králi jsou v zemi hojně pojmenovány ulice i náměstí a řada z nich se pyšní jezdeckými sochami, bustami a dalšími připomínkami jeho éry.
Leopold II. byl vůbec nejdéle sloužící belgický panovník. Na trůnu byl mezi lety 1885 až 1909 a většinu této doby byl také svrchovaném králem Svobodného státu Kongo. Jeho vládu v tehdejší belgické kolonii, která byla podle práva jeho soukromým majetkem, mnozí historici hodnotí jako nesmírně krutou a některými bývá považován za jednoho z největších masových vrahů historie.
Právě z jeho rozhodnutí umíraly miliony obyvatel africké země a armádní složky měly na jeho rozkazy ve zvyku mučit a hrubě trestat nepohodlné odpůrce.
Sám Leopold II. ve Svobodném státu Kongo, jak se tehdy území nazývalo, přitom nikdy nebyl. Přesto je symbolem nešťastné koloniální minulosti Belgie. A nyní se právě jeho sochy v Belgii staly terčem boje za rovnoprávnost a snahu o lepší zacházení s imigranty v této západoevropské zemi.
