Desítky států s nízkými příjmy letos vydají nejvíce peněz na splátky svých zahraničních dluhů za posledních 25 let. Vyplývá to z nové studie, kterou v úterý zveřejnila britská nezisková organizace Debt Justice. Podle autorů výzkumu hrozí, že země kvůli tomu nebudou mít prostředky na další klíčové výdaje, jako jsou vzdělání či zdravotnictví, a vyzývají věřitele k odpuštění závazků.
Skupina 91 nejchudších zemí utratí za splátky dluhů zahraničním subjektům v průměru více než šestnáct procent veškerých státních příjmů. V roce 2024 by to mělo být skoro sedmnáct procent, uvádí Debt Justice. Může za to především prudké zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami, které se tak snaží zastavit vysokou inflaci.
„Výše dluhových splátek dosahuje krizové úrovně, což řadě vlád znemožní poskytovat veřejné služby, bojovat proti klimatickým změnám či řešit současný hospodářský chaos,“ podotýká ředitelka Debt Justice Heidi Chowová a dodává, že dluhová zátěž veřejných rozpočtů v rozvojových zemích pravidelně roste už od roku 2011.
Nejhůře na tom letos bude Srí Lanka, jejíž vláda musí uhradit dluhové splátky v hodnotě tří čtvrtin státních příjmů, přičemž není pravděpodobné, že na to bude mít. Srílanský domácí dluh je ještě o něco vyšší a země loni v květnu vyhlásila bankrot.
Velké potíže se splácením zahraničních dluhů zřejmě budou mít také Ghana, Zambie nebo Pákistán. Ghana nedokázala splácet své externí závazky již loni a Zambie je nedodržela v roce 2020. Splátky zahraničních dluhů Pákistánu, který je mimochodem pátou nejlidnatější zemí světa, letos dosáhnou téměř poloviny jeho příjmů.
Chowová vyzývá, aby byly vysoké závazky chudým státům odpuštěny, což je řešení, ke kterému věřitelé v čele se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) již jednou sáhli na začátku tisíciletí. Někteří ekonomové s tím však nesouhlasí.
„Dnešní problémy nemohou být řešeny stejným způsobem jako v minulosti. Většina dlužníků si chce zachovat přístup k multilaterálním věřitelům, a zejména k věřitelům ze soukromého sektoru,“ myslí si Masood Ahmed, šéf amerického Centra pro globální rozvoj a bývalý vysoký představitel MMF a Světové banky.
Debata o možném odpuštění dluhů některým státům se jistě povede i na právě probíhajícím jarním zasedání Světové banky a MMF ve Washingtonu, které potrvá do neděle 16. dubna. Dosluhující prezident Světové banky David Malpass v pondělí varoval, že letošní pomalejší růst světové ekonomiky zvýší dluhové problémy rozvojových zemí. Potíže v bankovním sektoru podle něj budou nějakou dobu přetrvávat a peněžní domy pravděpodobně omezí úvěrování.
„Čelíme jakési krizi likvidity v chudých zemích a také dlouhodobějšímu problému, odkud by se měl růst brát. K dosažení růstu je v těchto zemích zapotřebí především produktivita,“ prohlásil Malpass a doplnil, že „hvězdy jim ale nejsou příznivě nakloněné“.
Světová banka nyní odhaduje, že světové hospodářství za rok 2023 vzroste o dvě procenta, což je mírně optimističtější odhad, než jaký banka zveřejnila v lednu, kdy předpovídala růst o 1,7 procenta. Vyšší ceny ropy a otřesy v bankovním sektoru nicméně mohou ke konci roku opět vyvinout tlak na snížení růstových vyhlídek.
Instituce rovněž před pár týdny uvedla, že vlády rozvojových zemí a soukromý sektor budou muset do roku 2030 vynaložit na řešení klimatických změn, válečných konfliktů a pandemií v průměru 2,4 bilionu dolarů, zhruba 52 bilionů korun ročně. To odpovídá přibližně šesti procentům současného hrubého domácího produktu všech rozvojových zemí.
Český vládní dluh:
