Vztahy mezi Budapeští a Bruselem se v poslední době opět vyostřily. Evropské komisi se mimo jiné nelíbí dotazník Stop Bruselu, který kabinet Viktora Orbána poslal voličům. K napětí nadále přispívá zákon o vysokých školách, jímž vládní Fidesz vzbudil nelibost u komise i evropských lidoveckých kolegů. Unijní představitelé čekají na vysvětlení, v krajním případě by se Maďarsko mohlo dočkat sankcí.
Maďaři mohou v rámci „národní konzultace“ do 20. května vyplnit dotazník se šesti otázkami. Vláda v nich mimo jiné uvádí, že Brusel chce zem přinutit, aby zrušila snížení cen energií a přijala nelegální migranty. Podle ní úřady unie rovněž napadají maďarská opatření k vytváření pracovních míst a snižování daní. Dokument už vyplnilo a odeslalo více než milion lidí. Evropská komise označila tvrzení v něm za silně zavádějící a vydala k nim komentář.
Maďarsku navíc koncem května vyprší měsíční lhůta, během níž musí komisi vysvětlit nový zákon o vysokých školách, jenž podle ní není v souladu s unijními pravidly. Panuje podezření, že je namířen proti Středoevropské univerzitě (CEU) založené americkým miliardářem maďarského původu a Orbánovým kritikem Georgem Sorosem. Na její podporu v zemi v dubnu protestovaly desetitisíce lidí.
Vláda v Budapešti tvrdí, že jí jde jen o srovnání podmínek pro domácí a zahraniční školy. Zároveň ale nezastírá, že jí Sorosovy aktivity vadí a obviňuje ho z financování ilegální migrace. „Domníváme se, že organizace podporované Sorosem představují pro Maďarsko hrozbu, nikoli výhodu,“ podotkl minulý týden šéf úřadu vlády János Lázár.
Fidesz souvislosti s touto kauzou koncem minulého měsíce pokárala i Evropská lidová strana. Nejsilnější frakce europarlamentu mu pohrozila vyloučením, pokud nepřestane na vysoké školy financované ze zahraničí vyvíjet tlak. Média informovala o tom, že tento týden europoslanci zřejmě budou posuzovat hned dva návrhy rezolucí ve vztahu v Maďarsku. Jeden z nich kvůli „vznikajícímu systémovému ohrožení právního státu“ nabádá k přípravě na aktivaci článku 7, který umožňuje uplatnit vůči členské zemi postihy.
Pnutí umocňuje i projednávaná maďarská a slovenská žaloba související s kvótami na přijímání uprchlíků. V pátek se navíc objevily zprávy, že do kritizovaného plotu na hranici Maďarska se Srbskem byla zavedena elektřina. Ministerstvo vnitra tvrdí, že jde o výstražný systém, který neohrožuje lidské zdraví.
Na druhou stranu však existují náznaky, že tlak Bruselu na Budapešť částečně zabírá. Portál index.hu uvedl, že z ulic maďarských měst náhle zmizely billboardy, které propagovaly vládní dotazníky.
Odborník na střední a východní Evropu Balázs Jarábik pro Euroactiv naznačil, že ani jedna strana nemá zájem o vyhrocení situace. Orbán podle něj testuje svou taktiku před volbami v příštím roce. Podotýká, že i když premiér silně bojuje za ochranu maďarských zájmů, otázku odchodu země z EU nenastoluje. Zároveň podle něj spoléhá na to, že mu v oslabené unii leccos projde. „Po referendu o brexitu EU nemůže ztratit žádného dalšího člena,“ uzavírá.
| Fidesz nemá konkurenci |
Naděje kritiků vlády Viktora Orbána se upínají k volbám v příštím roce. Místopředseda socialistů István Ujhelyi minulý týden uvedl, že se v nich rozhodne o tom, zda Maďarsko zůstane na evropské cestě, nebo se přikloní k Rusku. „Nastal čas, abychom poslali vládu balit,“ prohlásil starosta Segedínu a kandidát strany na premiéra László Botka. Aktuální průzkumy ale nenaznačují, že by opozice měla v hlasování uspět. Nedávné protesty Orbána příliš neohrozily. Podpora vládní strany Fidesz podle některých šetření sice o něco poklesla, i tak má ale na svoji konkurenci velký náskok. Průzkumy ukazují, že by ji volilo 45 až 50 procent rozhodnutých voličů. Na druhém až třetím místě se pohybují socialisté a extremistický Jobbik, pro každou z partají je rozhodnuto hlasovat maximálně dvacet procent tázaných. Kolem pěti procent má zelené hnutí Politika může být jiná a Demokratická koalice expremiéra Ference Gyurcsánye. Podle expertů sice někteří lidé ztrácejí důvěru ve Fidesz, nevidí však alternativu. Na mírné ztrátě Orbána profituje spíše Jobbik, středolevá opozice zůstává roztříštěná a slabá. „Hlavní otázkou pro opoziční strany tak je, zda dokážou překonat pětiprocentní hranici, aby měly v příštím parlamentu symbolický kritický hlas,“ podotkl komentátor listu Népszava Miklós Hargitai. Odborníci také upozorňují na to, že protesty se konaly téměř výlučně v Budapešti, zbytek země zůstal k aktuálnímu dění lhostejný. „Maďarsko není na vrcholu seznamu zemí, kde bych v příštích pár letech očekával velké politické změny,“ konstatoval pro Reuters Simon Quijano-Evans z londýnské investiční společnosti Legal & General Investment Management. /kaf/ |
