Podle OSN se očekává, že v příštích měsících bude jen do Makedonie denně přicházet až 3000 migrantů. Většinou to přitom prý budou lidé prchající před válkami, zejména v Sýrii. „Je jasné, že to nemůže vyřešit žádná země sama a že musí rychle následovat obsáhlá evropská reakce,“ řekla Flemingová.
Podle zástupce UNHCR v Srbsku Hanse Friedricha Schoddera nelze vyloučit, že situace na Balkáně přeroste v krizi s „vážnými hrozbami pro bezpečnost a zdraví uprchlíků“.
Zhruba 10 tisíc uprchlíků přešlo během minulého chaotického víkendu řecko-makedonskou hranici, přičemž zhruba 30 procent tvořily ženy s dětmi. „Přicházejí ve velkých skupinách čítajících 300 až 400 lidí a pak pokračují vlakem nebo autobusem do Srbska,“ řekla Flemingová.
Rakousko hodně, jiní málo
Nerovnoměrné rozdělení zátěže pak panuje i na straně cílových zemí. Německo a Švédsko přijímají 43 procent žadatelů o azyl v EU, tvrdí Flemingová. „Pokud se podíváte na poměr vůči populaci, menší země jako Rakousko přijímají velké množství žadatelů o azyl, zatímco jiné země jich přijímají velmi málo,“ kritizovala mluvčí UNHCR.
Státy EU podle ní musí přijmout například více těch žadatelů o azyl, kteří už v EU mají své příbuzné. Pokud budou přijata správná opatření, Evropa to zvládne, věří prý UNHCR.
Středozemní moře letos podle UNHCR přeplulo téměř 300 tisíc lidí, včetně téměř 181 500 z Řecka a 108 500 z Itálie. Celkem 2373 uprchlíků letos ve Středozemním moři utonulo, což je o 292 více než ve stejném období loňského roku.
