O Náhorním Karabachu zřejmě rozhodnou silní regionální hráči | E15.cz

Oživení sporu o Náhorní Karabach netěší EU ani Moskvu. Dynamiku mu může dát Turecko

Pavla Palaščáková

O víkendu přešel do horké fáze jeden z nejstarších územních konfliktů světa. Pře Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach vyústila do neostřejších střetů za poslední roky. Podle dostupných zpráv přišly v neděli o život tři desítky lidí, boje pokračují i dnes. Další vývoj bude zřejmě silně záviset na postoji silných regionálních hráčů – Ruska a zejména Turecka.

Z místa konfliktu přicházejí rozporuplné a těžko ověřitelné zprávy. Obě strany vyhlásily stanné právo, nasadily těžké dělostřelectvo, hlásí územní zisky a ztráty na straně rivala a vzájemně se obviňují z agrese a dovozu syrských žoldáků. Podle dostupných informací se zřejmě Ázerbájdžánu podařilo obsadit několik vesnic, jednotky Náhorního Karabachu však patrně posléze část území získaly zpět.

Ázerbájdžán v pondělí vyhlásil částečnou mobilizaci. „Jsem přesvědčen, že naše úspěšná protiofenzivní operace ukončí bezpráví a třicetiletou okupaci,“ prohlásil prezident Ilham Alijev.

Arménský premiér Nikol Pašinjan povolal muže do zbraně už v neděli. „Připravte se bránit naši posvátnou vlast,“ vyzval je. „Jsme na pokraji rozsáhlé jihokavkazské války, která může mít nepředvídatelné následky,“ varoval s tím, že je Arménie na válku připravena. Zároveň však vyzval k jednotné mezinárodní reakci, která by zabránila další destabilizaci regionu.

Turecko stojí za Ázerbájdžánem

Sjednotit odpovědi však rozhodně nebude snadné. I když je oblast de facto ovládaná Armény a na Ázerbájdžánu nezávislá, mezinárodní společenství ji považuje za součást Ázerbájdžánu. K poslednímu výraznějšímu střetu došlo v roce 2016, od té doby se však globální situace proměnila a panují obavy, že konflikt tentokrát nemusí být snadno zažehnán.

Zatímco Arménie v podstatě historicky považuje za svého přirozeného spojence Rusko, Ázerbájdžán má protektora v Turecku. Ankara se v poslední době na mezinárodní scéně stále více hlásí o slovo, neváhá se zapojovat do konfliktů i ve vzdálenějších zemích a dostala se do vážného sporu s Kyprem a Řeckem kvůli těžbě ropy a plynu ve Středozemní moři

„Turecko bude nadále stát za svými bratry v Ázerbájdžánu, tak jako to činilo vždy,“ slíbil podle deníku Daily Sabah prezident Recep Tayyip Erdogan. Arménie je podle něj největší překážkou míru v regionu. Obvinil mezinárodní společenství z dvojího metru, když podle něj tři dekády situaci zanedbává a nehledá řešení.

Řecko je s Tureckem na kordy, Jerevan však nepodpořilo

Jerevan zase uvedl, že už o nutnosti zabránit tureckému vměšování do konfliktu hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který se v poslední době stal hlavním evropským bojovníkem proti výbojům Ankary. Arménská strana zároveň vyjádřila určité zklamání nad nevýraznou řeckou reakcí. Média v této souvislosti připomínají, že Jerevan Řecko a Kypr nedávno proti Turecku jednoznačně podpořil.

Athény a společně s nimi další evropské země si však určitě nechtějí rozhněvat Ázerbájdžán kvůli energetické otázce. Momentálně je před samotným dokončením Transjadranský plynovod (TAP), který bude azerský plyn přivádět z Turecka přes Řecko a Albánii do Itálie a sníží tak evropskou závislost na ruské surovině. Současné boje přitom plynové i ropné dodávky do světa ohrožují. Výraznější podpora Arménie ze strany EU není pravděpodobná také kvůli tomu, že se na současné krizi snadno dají najít paralely k okupovanému Krymu.

Rusko vyzývá ke klidu zbraní

Vojensky jsou síly Arménie a Ázejbádžánu poměrně vyrovnané, Rusko však má v arménském Gjumri základnu. Ani Moskva však v tuto chvíli není v jednoduché pozici. V posledních letech sice napnula síly, aby zabránila většímu sbližování Arménie s EU, zároveň však má v Ázerjbádžánu své hospodářské zájmy. Nejvíc by mu tak vyhovovalo udržení současného stavu. „Vyzýváme obě strany, aby okamžitě zastavily palbu a zahájily jednání o stabilizaci situace,“ snaží se uklidnit situaci ruské ministerstvo zahraničí.

Je velmi pravděpodobné, že další vývoj předurčí především rusko-turecká vyjednávání, v nichž bude Erdogan patrně chtít získat nějaké výhody za nepodněcování neklidu v oblasti. Mohly by se týkat Sýrie, kde se oběma zemím nedaří dosáhnout dohody.

Historický problém

Na území sporného Náhorního Karabachu se historicky střetával vliv křesťanského Ruska, muslimské Osmanské říše a Persie, což v podstatě pokračuje i dnes. Poměr místní populace se vyvíjel a měnil, v současnosti Arméni tvoří více než 90 procent ze zhruba 150 tisíc obyvatel oblasti.

Při utváření Sovětského svazu usilovali o Karabach jak Arméni, tak Azerové. Nakonec byl přiřknut Ázerbájdžánské SSR a vznikla tam autonomní oblast. Arméni si ale stěžovali na diskriminaci a napětí mezi etniky stoupalo. To v roce 1988, v době posledního tažení SSSR, vyústilo v ozbrojené střety, které už centrální moc nebyla schopná vyřešit. Z Arménie bylo deportováno velké množství Azerů, docházelo i k pogromům.

Okamžitě poté, co v roce 1991 vyhlásil Ázerbájdžán nezávislost, Karabach se od něj odtrhl. Následovala otevřená válka, během které Arméni oblast ovládli, vyžádala si desítky tisíc obětí. Křehké příměří trvá od roku 1994, je však opakovaně porušováno.

 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!