Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu, etnicky arménské separatistické enklávy v Ázerbájdžánu. Podle místních sil bylo zabito 16 karabašských vojáků a více než stovka jich byla zraněna.
Hlášeny jsou i civilní oběti. Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity znepřátelené sousední země označil za vyhlášení války a vyzval mezinárodní společenství, aby zamezilo intervenci Turecka, které je spojencem Ázerbájdžánu, do konfliktu.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly ostřelovaly ázerbájdžánské armádní pozice i ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Pašinjan na facebooku naopak informoval, že útočit začaly ázerbájdžánské vzdušné síly, a arménské ministerstvo zahraničí tvrdí, že ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu.
"Autoritářský režim Alijeva obnovil své nepřátelské akce. Vyhlásil arménskému lidu válku," uvedl také na facebooku Pašinjan s poukazem na vládu prezidenta Ilhama Alijeva. "My jsme na tuto válku připraveni," prohlásil arménský premiér.
V reakci na eskalaci napětí vyhlásila Arménie všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Stanné právo a zákaz nočního vycházení ve velkých městech později schválil také ázerbájdžánský parlament. Podobná opatření přijal dříve i Náhorní Karabach.
Arménská armáda uvedla, že sestřelila dva ázerbájdžánské vrtulníky, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další ázerbájdžánskou vojenskou techniku, což Baku popřelo, stejně jako informace, že by útočilo na civilní cíle.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu. Arménie to popřela a označila za provokaci.
Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé - žena a dítě. Ázerbájdžánský generální prokurátor dnes večer oznámil, že při dělostřeleckém ostřelování arménskými separatisty z Náhorního Karabachu byla zabita pětičlenná rodina v ázerbájdžánské vesnici Gačalty.
Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin dnes v rozhovoru s arménským premiérem vyzval k ukončení bojů. "Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí," citoval Putina Kreml.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se dnes k situaci vyjádřil na twitteru: "Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo."
Turecko se v konfliktu postavilo na stranu Ázerbájdžánu a vybídlo Arménii k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu pomoci. "Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít," sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle TASS se shodli na nutnosti co nejrychleji ukončit boje a stabilizovat situaci.
Arménský premiér Pašinjan vyzval mezinárodní společenství, aby učinilo vše pro to, aby odradilo Turecko od intervence do konfliktu. To by podle něj mohlo ohrozit stabilitu regionu.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
