Pandemie posílila moc Samsungu. Korejci si přitom přejí pravý opak

Jižní Korea zvládla situaci s koronavirem zejména díky početnému testování

Jižní Korea zvládla situaci s koronavirem zejména díky početnému testování Zdroj: ČTK/AP/Kim Do-hoon

Koronavirus v Jižní Koreji:
Jižní Korea v době koronaviru
Jihokorejci přijali zvláštní restrikce, aby se mohly konat zkoušky i v době pandemie koronaviru.
Boj s koronavirem v Jižní Koreji
Koronavirus v Jižní Koreji: speciální přepážky na vlakových nádraží, před odjezdem si lidé musí nechat změřit teplotu
10 Fotogalerie
Pavla Palaščáková

Jižní Korea se stala příkladem úspěšného a hospodářsky méně bolestivého boje proti koronaviru. Těžko by ho ale zvládla bez společnosti Samsung, jejíž skutečnou sílu krize ukázala. Jihokorejská občanská společnost přitom v posledních letech žádá opak – usměrnění mocných rodinných konglomerátů, takzvaných čebolů.

Přestože v Jižní Koreji případy Covid-19 opět mírným tempem přibývají, je taktika země zatím považována za výjimečně zdařilou. Prezident Mun Če-in je díky tomu se 71procentní podporou na dosavadním vrcholu popularity.

Úspěch země, kde bez zavedení tvrdé karantény koronaviru zatím podlehly nemoci ani ne tři stovky lidí, spočívá v masivním testování, kvalitním zdravotnictví a úspěšném trasování. „Je jisté, že toto vítězství by nebylo možné bez Samsungu,“ píše v analýze pro Foreign Policy expert na region David Volodzko.

Společnost provozuje zdravotnická zařízení a střediska lékařského výzkumu a není proto překvapením, že vyrábí i testovací soupravy na koronavirus. Je také předním poskytovatelem soukromého zdravotního připojištění, které má sjednáno většina Korejců. K trasování se samozřejmě ve velkém využívá právě technika z dílny Samsungu. Tržby některých divizí v prvním čtvrtletí tak meziročně rostly, firma navíc uzavřela několik zahraničních kontraktů na poli farmacie.

Samsung přitom v posledních letech provázejí skandály a kritika. Dědic konglomerátu I Če-jong se počátkem května během vzácného veřejného vystoupení omluvil za korupční kauzu z roku 2016, kvůli které mu stále hrozí návrat do vězení, kde strávil rok.

„Občas se nám nepodařilo splnit společenská očekávání,“ připustil s tím, že Samsung ne vždy zcela dodržoval zákon a etické standardy. Slíbil, že společnost bude více dbát na pracovní podmínky zaměstnanců a dá prostor odborům. Ohlásil rovněž konec kritizované dosavadní nástupnické praxe, jeho děti údajně kontrolu nad firmou nezískají.

Zmíněná korupční kauza přitom měla velkou společenskou odezvu. Protesty smetly tehdejší prezidentku Pak Kun-hje, která je nyní ve vězení. Rozvířily debatu o nutnosti zmírnit vliv čebolů, které své postavení získaly v protekcionistické éře v šedesátých letech. Stále častěji se hovoří i o údajné dosavadní shovívavosti soudů k členům klanů. Mun Če-in sliboval reformy čebolů, Volodzko však míní, že současné upevňování moci Samsungu je může ztížit.

Symbolem veřejných protestů je jeden z bývalých zaměstnanců Samsungu Kim Čong-i, jenž byl v roce 1995 propuštěn kvůli pokusu organizovat odbory. Šedesátiletý muž už téměř rok „žije“ na sloupu dopravních kamer v Soulu. Bezúspěšně se čtvrtstoletí dožaduje návratu do práce, kompenzace a omluvy. Několik bývalých i současných manažerů společnosti bylo přitom v prosinci usvědčeno z dlouhodobé sabotáže úsilí o chod nezávislých odborů.

Mocné čeboly
Čeboly jsou velké konglomeráty, spravované zpravidla rodinným klanem. Jejich zrod sahá do šedesátých let, kdy vláda chtěla rychle modernizovat ekonomiku za pomocí úzké spolupráce státu a firem. Součástí této metody byly daňové úlevy, speciální půjčky a další vládní podpora pro holdingy. V Jižní Koreji působí několik desítek čebolů, skutečnou moc mají ale ty nejvýznamnější, mezi které patří Samsung, Hyundai a LG. Přestože zůstávají páteří jihokorejské ekonomiky, čelí kritice kvůli výsadnímu postavení, přetrvávajícím úzkým vztahům s vládou a netransparentnosti. Podle kritiků brzdí rozvoj malých a středních podniků.