Koronavirus v Rusku: Země uvolňuje opatření navzdory šíření viru | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Ekonomické škody nutí Rusko uvolňovat restrikce. Šíření koronaviru je přitom stále rychlé

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Rusko zahájilo uvolňování omezení souvisejících s koronavirem, navzdory tomu, že nákaza tam stále není na ústupu. V zemi každý den přibývá zhruba deset tisíc nových případů a nemoc se šíří i v politických kruzích. Podle odhadů však týden tvrdé karantény ruské hospodářství stojí až procento ročního hrubého produktu, což činí opatření neúnosnými. Pandemie negativně dopadá i na popularitu prezidenta Vladimira Putina.

„Epidemie a související omezení měly silný dopad na hospodářství a ublížily milionům našich občanů. Je v zájmu nás všech, aby se ekonomika rychle vrátila k normálnímu stavu,“ prohlásil prezident. Podle něj by se co nejdříve měla plně obnovit činnost zejména ve stavebnictví, energetice a zemědělství.

Rusko eviduje už téměř čtvrt milionu lidí nakažených koronavirem, což je druhý nejvyšší počet na světě po USA. Země k tomu hlásí více než dvě tisícovky mrtvých, oficiální statistiky však mezinárodní společenství od počátku zpochybňuje. Jisté je, že nákaza se nevyhnula ani nejvyšším kruhům, koronavirus mají například premiér Michail Mišustin, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dva členové vlády.

Vídeň zve lidi do hospod. Starosta rozdá poukázky za 25 eur na hlavu

Putin přesto tento týden ohlásil nástup Rusů do zaměstnání po volnu, které trvá od konce března. I v nejvíce postižené dvanáctimilionové Moskvě se v úterý vrátilo do práce půl milionů lidí, zaměstnaných v některých průmyslových sektorech a stavebnictví. Cestující veřejnou dopravou a nakupující v obchodech však musí povinně nosit roušky a rukavice.

Uvolňování opatření však zřejmě nebude příliš rychlé. Harmonogram mají na starosti gubernátoři jednotlivých oblastí v závislosti na lokální epidemiologické situaci. Mnoho jich dříve přejalo opatření, které v Moskvě zavedl tamní starosta Sergej Sobjanin. Panují přitom pochyby, zda jsou šéfové odlehlých oblastí schopní krizi zvládat.

Komentátoři se od počátku domnívají, že Putin se na ně snaží delegovat zodpovědnost za nepopulární kroky. Spokojenost s prací prezidenta i tak klesla na historické minimum. Podle nezávislého centra na průzkum veřejného mínění Levada je s vedením země aktuálně spokojeno 59 procent Rusů.

Německo začalo s rušením kontrol na hranicích, s Českem je ani nezavedlo

Ještě v únoru vyjadřovalo Putinovi podporu 69 procent lidí, v červnu 2015 to bylo rekordních 89 procent. „Lidé nejsou ani tak vyděšení z koronaviru, jako z jeho hospodářských dopadů, strachují se o platy, bojí se propouštění,“ poznamenal podle listu The Guardian představitel Levady Denis Volkov.

Podle vlády v souvislosti s koronavirem poklesla ruská ekonomická aktivita o třetinu a společnost Oxford Economics odhaduje, že každý týden odstávky stojí zem procento ročního HDP. Pandemie se navíc střetla s ropnou krizí, v důsledku kombinace karantény a kolapsu cen ropy poklesly v dubnu daňové příjmy státu o 31 procent.

V uplynulých dvou měsících bylo registrováno na tři čtvrtě milionu nezaměstnaných. Vzhledem k velikosti ruské šedé ekonomiky však tato čísla nejsou příliš průkazná.

Vláda se přitom drží zpátky při zavádění opatření na oživení ekonomiky. Ministr financí Anton Siluanov řekl listu Vedomosti, že je potřeba utrácet opatrně, aby se zcela nerozpustily finanční rezervy země, shromážděné v letech vysokých cen surovin. Podle informací The Moscow Times by měl program vládní pomoci byznysu dosáhnout téměř šesti miliard dolarů, jen necelou pětinu má však tvořit přímá finanční podpora.

Konečný výsledek finského experimentu. Nepodmíněný příjem přispívá ke štěstí, k aktivitě na trhu práce ale ne

„Rusko nenačrtlo žádnou komplexní hospodářskou odpověď,“ citoval deník Güntera Deubera z Raiffeisen Bank. Podle něj je v zemi silně zakořeně přesvědčení o nutnosti udržování rezerv na úkor dlouhodobého ekonomického rozvoje.

O své osudy se bojí především představitelé malého a středního byznysu. „Mnoho lidí už zjistilo, že krizi nezvládne. Tento podnik je mé dítě. Vložila jsem do něj všechny své peníze i duši. Nejsem si jistá, zda si vláda nebo prezident uvědomují, jaké krizi a jakým problémům malé firmy nyní čelí,“ popsala listu The Washington Post situaci majitelka salónu krásy na moskevském Arbatu.

Někdejší zaměstnanec ministerstva financí Danil Machnickij vytvořil interaktivní mapu dvou tisícovek podniků, kterým hrozí bankrot. Rozjel také sběr podpisů pod peticí za odpuštění daní malým a středním firmám, zatím jich získal 360 tisíc. Zdůrazňuje, že zatímco velké podniky lobbují za své zájmy u vlády, malé nemají společný hlas a chybí jim přístup na nejvyšší místa.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!