Pandemie zastavila ukrajinské hlemýždě směřující na západ. Měli jít i na pařížské stoly | E15.cz

Pandemie zastavila ukrajinské hlemýždě směřující na západ. Měli jít i na pařížské stoly

ČTK

Sklady byly plné a bedny s hlemýždi určenými pro konzumaci byly připravené k odeslání do Evropské unie. Pak ale epidemie nemoci covid-19 všechno přerušila, a ohrozila tak slibně se rozvíjející sektor na Ukrajině, jedné z nejchudších zemí Evropy. Píše o tom agentura AFP.

Uprostřed bukolické krajiny Vojnivky v Poltavské oblasti v centrální části Ukrajiny, asi 500 kilometrů východně od Kyjeva, byl statek, kde pracuje Julija Korecká, jedním z prvních, kde se chovali hlemýždi určení ke konzumaci.

Rozhodnutí zavřít hranice ale zasáhlo světový potravinářský průmysl a způsobilo, že zájemci začali rušit objednávky. To byla tvrdá rána pro mladou chovatelku, která se pustila do svého podnikání v roce 2015 v prostorách bývalého kravína. Pro chov si dovezla 500 kilogramů hlemýžďů z Polska.

"Tenkrát je nikdo neměl," vzpomíná a sype zvláštní potravu do dřevěných bedýnek uprostřed zelenajících se polí, kde plži lezou.

Neměla žádné zkušenosti a tak ze začátku dělala spoustu chyb. Sousedé, kteří se divili, že hlemýždi mohou být poživatelní, jí říkali "hlemýždí máma". Často ji už brzy zrána budili, aby jí oznámili, že jí nějaký ten hlemýžď utekl.

Po necelých pěti letech už farma paní Korecké loni vyprodukovala 50 tun hlemýžďů a našla své pokračovatele: dnes je na Ukrajině podle národního sdružení chovatelů hlemýžďů asi 400 hlemýždích farem, většinou malých rozměrů. Jejich produkce je zcela zaměřena na export do Evropské unie, zejména do Španělska a do Itálie. Letos mělo být vyprodukováno 500 až 1000 tun, zatímco loni to bylo 200 až 300 tun hlemýžďů.

A důvody úspěchu? Podle Julije Nastasivné, ředitelky firmy Ravlykova Hata, jsou ukrajinští hlemýždi žádaní díky své kvalitě a zajímavé ceně, která je asi o deset procent nižší než u polských hlemýžďů.

Ukrajina exportuje i hlemýždě žijící ve volné přírodě, ale ti jsou cítit hlínou, zatímco chovní hlemýždi jsou jemnější, vysvětluje ředitelka Nastasivná. Ta se letos před pandemií chystala proniknout na francouzský trh a jednala s italskými zájemci.

Spolumajitel statku Julije Korecké Serhij Danylejko doufal, že letos začne s vývozem do Číny, ale krize vyvolaná pandemií zamíchala kartami. "Všechna jednání se zastavila. Se zeměmi EU je to stejné," lituje Danylejko, který kvůli uzavření hranic ani nemůže zkontrolovat svůj sklad ve Španělsku.

"Loni to bylo všechno skvělé. Letos je tomu naopak," dodává. Evropské restaurace totiž musely zavřít, a tak zrušily objednávky. "Koronavirus mě už připravil o 55 tisíc eur (1,4 milionu Kč)," říká Danylejko.

On a jeho kolegové teď s úzkostí vzhlížejí k podzimu, neboť se obávají druhé vlny pandemie a nového uzavření hranic.

"Koronavirus a zavřené hranice jsou dnes hlavním problémem. Pokud nepřijde rychlé oživení, všechny farmy zkrachují," myslí si Nastasivná. "Musíme se z toho dostat a prodat na Ukrajině všechno, co máme v přecpaných mrazácích," dodává.

Věru těžký úkol: pro většinu Ukrajinců, známých svou láskou ke špeku, je hlemýžď příliš exotický. Někteří přesto přicházejí hlemýžďům na chuť, jak říká Anna Millerová, která vede restauraci Très français v Kyjevě. "Získávají na popularitě. Když naši spoluobčané nemohou cestovat, putují alespoň s pomocí naší restaurace," říká.

Autor: ČTK
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!