Papež František zemřel. Kdo byl věčně usměvavý Argentinec, který v církvi prolomil mnohá tabu
Ve věku 88 let zemřel papež František. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi. V neděli ještě krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Osmaosmdesátiletý papež byl už v polovině února hospitalizován například kvůli zánětu průdušek, načež se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Rodák z Buenos Aires, který i přes svůj vážný stav před smrtí pokračoval v práci, do dějin vejde jako bořitel tabu. Během 12 let v čele Vatikánu umožnil ženám stanout v čele důležitých orgánů, jako první hlava katolické církve podpořil stejnopohlavní páry a zrušil papežské tajemství při vyšetřování případů sexuálního zneužívání kněžími. Pravidelně se také vyjadřoval k aktuálním otázkám a nebál se dát jasně najevo svůj kritický postoj vůči ruské invazi na Ukrajinu či k humanitární situaci v Pásmu Gazy.
Argentinec Jorge Mario Bergoglio usedl na papežský stolec v březnu 2013 a během svého pontifikátu zásadně změnil směřování křesťanské církve. Jako první papež z amerického kontinentu a zároveň první jezuita ve funkci přinesl do Vatikánu nový přístup. Kladl důraz na skromnost, sociální spravedlnost a otevřenost vůči světu, běžně se obracel i na příslušníky jiných církví nebo nevěřící. Jeho úsměv a neformální styl komunikace se staly symbolem proměny církve směrem k větší přístupnosti a méně dogmatickému vnímání víry.
Jméno František přijal Argentinec na počest Františka z Assisi, pro kterého prvky jeho víry představovaly chudoba a láska ke Kristu. O návratu k ideálům chudoby usiloval nejen symbolicky, ale sám se snažil přiblížit církev nemajetným lidem. U Vatikánu například zřídil místa, kam se mohou lidé bez domova přijít umýt. Hostil je také přímo ve Vatikánu.
Papež František
Argentinec Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům. Než v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu, vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969, biskupem v roce 1992 a kardinálem byl jmenován v únoru 2001. K favoritům volby papeže patřil už v roce 2005, kdy se hlavou církve stal již zesnulý Joseph Ratzinger jako Benedikt XVI. Papežem se nakonec stal v březnu 2013.
Za 12 let František jmenoval přes sto kardinálů, navštívil desítky zemí a svatořečil téměř tisíc lidí, včetně Jana Pavla II. nebo Matky Terezy. Podnikl také řadu významných kroků v oblasti církevních reforem. Podařilo se mu prosadit větší zapojení laiků a žen do rozhodovacích struktur Vatikánu i veřejně podpořit zákony umožňující stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství
Sledujte: Pohřeb papeže Františka online >>>
Poodhalil temná tajemství církve
V roce 2019 František radikálně změnil kurz církve, když zrušil takzvané papežské tajemství, které se do té doby využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání kněžími. Kanonické právo zavazovalo k vysokému stupni důvěrnosti při vyšetřování mravnostních deliktů a mělo chránit soukromí obětí a ctít presumpci neviny, a tím i pověst nařčených osob. Praxe ale ve skutečnosti často sloužila k tomu, aby se uvnitř církve zatajovaly zprávy o sexuálních útocích a církev pomocí ní pomáhala chránit pachatele sexuálního násilí, umlčovat jeho oběti a zadržovat informace před policejními orgány. Katolická církev se nyní na základě Františkova kroku potýká s lavinou odhalení, které se týkají těchto případů.
František v úřadu usiloval i o transparentnější hospodaření církve. Vystupoval proti korupci, omezil finanční privilegia vatikánských funkcionářů, mimo jiné tím, že snížil platy kardinálů během pandemie covidu-19 nebo zakázal přijímání darů přesahujících 40 eur (1000 korun).
Kritika války i ničení životního prostředí
V otázkách světového dění se František nikdy nevyhýbal zásadním, i když pro mnohé kontroverzním tématům. Kritizoval porušování lidských práv v různých částech světa, včetně Íránu, Pásma Gazy či válečného tažení Izraele proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které Tel Aviv vedl v odvetě za masakr v izraelském pohraničí v říjnu 2023.
František také důrazně a opakovaně odsuzoval ruskou agresi na Ukrajině a několikrát vyzval k jejímu ukončení. Přímo adresoval ruského prezidenta Vladimira Putina, kterému vzkázal, aby „zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině“. Věnoval se také tématu klimatické změny a apeloval na odpovědnost vůči životnímu prostředí, které podle něj ničí krátkodobá chamtivost. Často se také vyjadřoval na podporu uprchlíků, některé ubytoval i ve Vatikánu.
Jeho cesta v čele katolické církve se neobešla bez kontroverzí. Některé jeho reformy narazily na odpor konzervativních kruhů a jeho postoj k některým společenským tématům, například k uprchlíkům nebo homosexuálům, vzbuzoval především uvnitř církve debaty i bouřlivé reakce.
Působení Františka v úřadu provázely také zdravotní problémy. Lékaři mu v mládi odebrali část plic kvůli závažné respirační infekci. Během své doby ve Vatikánu byl hospitalizován se zánětem průdušek. Potýkal se také s jinými potížemi, podstoupil operaci kýly i odstranění části tlustého střeva. Kvůli bolestem kolena se v posledních letech často pohyboval na vozíku. Navzdory tomu měl vždy nabitý pracovní program.
Papeže František během svého pontifikátu na oficiální návštěvu do Česka nikdy nezavítal. Zatím posledním papežem, který Česko navštívil, byl Františkův předchůdce Benedikt XVI. Přijel v září 2009 a sloužil mše pod širým nebem v Brně. František nicméně navštívil sousední Slovensko, kde zavítal i na největší romské sídliště Luník IX na okraji Košic.
