Decentralizace státní správy je úhelným kamenem takzvaných minských dohod z minulého týdne, na jejichž základě bylo vyhlášeno už pět dní trvající příměří. Formulace pasáží o budoucím vnitropolitickém uspořádání jsou ale podle ukrajinských médií tak volné, že umožňují prakticky jakoukoli interpretaci.
Kyjev trvá na tom, že nové uspořádání se nijak nedotkne centrálních pravomocí ukrajinské vlády a nepočítá ani se státní formou federace. To dnes potvrdil i Porošenko. „Zůstáváme jednotným, unitárním státem. V zákoně není ani slovo o lidových republikách, vše se vrátí na Ukrajinu. O žádnou federalizaci nejde,“ prohlásil prezident.
Nejvyšší sovět chce nezávislost
Stejně rezolutní jsou ovšem i vůdci vzbouřenců. „Nejvyšší sovět“ samozvané Doněcké lidové republiky podle dnešní informace povstalecké agentury Novorossija schválil usnesení, jímž zavázal povstalecké vyjednavače prosazovat jedině nezávislost na Kyjevu.
Šéf luhanské „lidové republiky“ Igor Plotnickij dnes moskevskému rozhlasu řekl, že separatisté od myšlenky státní samostatnosti v žádném případě neustoupí. „Obyvatelé Donbasu se vyslovili pro nezávislost našich republik a návrat k dřívějšímu stavu už není možný,“ řekl Plotnickij.
Cár papíru
Podle některých ukrajinských médií se ale v řadách separatistů projevují rozpory, pokud jde o taktiku vyjednávání s Kyjevem. Militantní tvrdé jádro prý odmítá jakékoli kontakty s ukrajinskými úřady a dohodu z běloruského Minsku neuznává. Bývalý doněcký „lidový gubernátor“ Pavel Gubarev označuje minskou smlouvu za cár papíru. „Nevědí ani pořádně, co to vlastně podepsali,“ vyčetl dnes zástupcům vzbouřenců jejich postup v Minsku.
Komplikovanou pozici má podle moskevské rozhlasové stanice Echo Moskvy i prezident Porošenko, protože při vyjednávání s povstalci musí mít na paměti blížící se parlamentní volby. „Kvůli říjnovým volbám Porošenko naléhavě potřebuje jak dohodu o příměří, tak i schválení zákona o decentralizaci. Povstalci naopak z minských dohod nic nevytěží,“ řekl rozhlasové stanici politolog Andrej Fefelov.
