Oblast kolem amerického San Francisca se v posledních letech stala synonymem pro technologické centrum světa. Na březích Sanfranciského zálivu tak sídlí jak zajeté, tak mladé společnosti, jež investoři ohodnocují na miliardy dolarů. A to přesto, že mnohé z nich ani neprodukují zisk. Analytici tuto situaci však považovali za nafouknutou bublinu, podle některých indicií však nyní splaskává.
Jedním z hlavních indikátorů je situace na trhu realit. Cena nemovitostí totiž v posledních letech rostla meziročně až dvouciferným tempem. Vzhůru je šroubovaly právě technologické společnosti, které štědře platí své zaměstnance, prodejci i majitelé pronajímaných nemovitostí tak mohli ceny nastavit velmi vysoko.
Už ve třetím čtvrtletí loňského roku však v oblasti kolem zálivu začal růst značně zpomalovat. V mnohých částech města ceny nestoupaly vůbec, jinde maximálně o procento. „Cítíme, že se situace začala měnit,“ řekl pro místní list The Mercury News Ron Stern, majitel realitní společnosti. „Rozhodně jste dříve neměli žádný prostor na vyjednávání ceny, protože na byt čekalo dalších deset lidí za vámi,“ dodává. Podle srovnávače realitního trhu RealFacts tak na podzim pronájem průměrného bytu stál 2500 dolarů.
K mírné změně situace došlo začátkem letošního roku, kdy meziroční růst přesáhl tři procenta. I přesto ale prodeje nemovitostí v srdci Silicon Valley klesaly o téměř deset procent, což může indikovat nasycení místního trhu. Mnohdy ale také nové domy kupují místní obyvatelé, staré nemovitosti si nechávají díky vysokým cenám nájmů.
Mnohým startupům také kvůli vysokým mzdám a nájmům dochází finance, což ještě zhoršuje odliv investorů, kteří by mladým společnostem poskytli venture kapitál. V průběhu loňského roku takových investic bylo nejméně za poslední tři léta. „Množství investic kleslo asi o třetinu, celkový objem kapitálu je však stejný,“ řekl pro britský Guardian investor Thomas Tunguz.
Problémem je také to, že investoři stále startupům nedůvěřují. Řešením by mohl být jejich vstup na burzu, což by značně zprůhlednilo jejich hospodaření a ukázal by, zda jejich hodnota není nadhodnocená. Mnohé firmy se však veřejnému obchodování právě z těchto důvodů brání. V minulosti na něj doplatil například startup Esty, který od své prvotní nabídky akcií ztratil polovinu své hodnoty.
V loňském roce tak na burzu v minulém roce vstoupilo na burzu nejméně společností od dob finanční krize. Množství prostředků, jež technologické společnosti získaly, bylo o 60 procent nižší, než v roce 2015. A mnoho z těchto investic byly již výše zmíněné nadhodnocené firmy. Ty mnohdy při shánění kapitálu nedosáhly vytyčeného cíle, což pak vedlo ke snížení ohodnocení akcií při jejich dalším prodeji. Takových případů, nazývaných jako „down rounds“ bylo od roku 2015 více než 110, tedy asi 20 procent. V minulosti se tato hodnota pohybovala kolem procent pěti.
Problémem však mohou být ale také zajeté startupy, které již působí globálně a mají ve světě neotřesitelnou pozici, například Airbnb nebo Uber. Samotný Uber je totiž ohodnocený na 69 miliard dolarů a od investorů získal již 16 miliard, za minulý rok byl však více než dvě miliardy dolarů ve ztrátě. Podle Aswata Damodarana z obchodní školy Stern totiž Uber získává peníze stejně jako veřejně obchodovatelné společnosti, přesto, že jí není. Otázkou tedy zůstává, jak dlouho se bude Uber burze vyhýbat, jak Damodaran uvedl na svém blogu, skutečná hodnota Uberu bude přibližně 23 miliard dolarů.
Damodaran však poukazuje na společnosti jako je Google, Oracle nebo Apple, které v celém odvětví udržují stabilitu a mladé startupy by si z nich měly vzít příklad. I přesto, že by z nich jejich majitelé získali méně peněz, bublina by však splaskla. Příkladem může být také Snap, který na burzu vstoupil nedávno. Ten zatím na burze ztrácí, je ale jednou z mála společností, která měla v poslední době odhodlání na burzu jít. A to ani není společností ze Silicon Valley, nýbrž z Los Angeles. Následovat by ho mohla například hudební služba Spotify nebo úložiště Dropbox.
