O Grónsko a Faerské ostrovy se přetahují velmoci | E15.cz

Přehlížené dánské autonomie se ocitly uprostřed souboje velmocí o Arktidu

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Vstoupit do diskuze
0

Dánské autonomie Faerské ostrovy a Grónsko těží ze soupeření velmocí o přístup do arktických vod. Region se v důsledku tání ledovců a vzrůstající námořní dopravy stává významný pro Rusko, Čínu a Spojené státy, které soupeří o přízeň těchto blízkých ostrovů. Má to však i svou stinnou stránku. Samosprávy jsou tlačeny k tomu, aby si vybraly jednu „správnou stranu“.

Faerské ostrovy s padesáti tisíci obyvateli jsou pro většinu Evropanů jen shlukem osmnácti teček mezi Islandem, Británií a Norskem. Jenže právě tuto oblast Pentagon ve své arktické strategii označil za jeden ze dvou klíčových přístupů do severních vod. Druhým je Beringův průliv mezi Aljaškou a Čukotkou.

O tom, jakou důležitost Washington Faerským ostrovům v současnosti přikládá, svědčí historka, kterou vylíčil magazín Foreign Policy. Popisuje nadšení ministra školství a zahraničí této dánské autonomie Jenise av Rany z loňské schůzky s tehdejším šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem.

Jenis av Rana se během své čtvrt století trvající kariéry setkával maximálně tak s kolegy z dalších severských zemí. Pompeo se však během návštěvy Kodaně rozhodl přizvat na jednání i reprezentanty Faerských ostrovů a Grónska. O čtyři měsíce později pak Faery podepsaly s USA deklaraci o partnerství.

Ve hře je kupříkladu poskytování servisu americkému námořnictvu, spolupráce se má ale týkat také obchodu, výzkumu či vzdělávání. Z textu prohlášení je přitom zjevné, jak naléhavě si Washington přeje, aby oblast byla pod jeho vlivem.

„Silné partnerství s USA má pro Faerské ostrovy zásadní význam. Sdílíme se Spojenými státy stejné demokratické hodnoty založené na zásadách právního státu, svobody projevu a lidských právech. USA jsou klíčovým ochráncem bezpečnosti našeho regionu,“ píše se v dokumentu.

Lososi do Ruska místo sankcí

Jen těžko lze tyto věty chápat jinak než jako narážku na Čínu a Rusko, které kolem souostroví také krouží. Ostatně americká velvyslankyně v Dánsku Carla Sandsová se už dříve snažila prostřednictvím faerského a dánského tisku odradit státní telekomunikační společnost Føroya Tele od spolupráce s čínskou firmou Huawei s tím, že by to bylo nemoudré.

Faerské ostrovy přitom dosud dokázaly těžit ze své autonomie a byly zvyklé preferovat obchod před politikou. V minulosti se rozhodly nepřipojit se k Evropské unii, aby je nesvazovala rybolovná pravidla. Největším importérem faerského zboží, tedy zejména mořských úlovků, je Rusko.

Souostroví se svými lososími farmami dokonce obchodně těžilo ze sankční války mezi Moskvou a Bruselem po anexi Krymu, když přes dánskou frustraci odmítlo postihy podpořit. „Zbankrotovali bychom hned druhý den. Nemáme žádné další produkty na prodej kromě ryb,“ hájil rozhodnutí někdejší ministr zahraničí Poul Michelsen podle webu Euobserver.com.

Huawei a obchodní dohoda

Vztahy s Ruskem a Čínou v posledních letech vzkvétaly. Faerské ostrovy otevřely v Moskvě diplomatické zastoupení a v roce 2018 podepsaly memorandum o porozumění s Eurasijskou hospodářskou unií. Soustroví má i diplomatické zastoupení v Pekingu a také jeho obchodní vztahy s Čínou se rozvíjely, zejména co se týče exportů lososů.

Rozvoj zastavila až opatření související s pandemií koronaviru. Do médií svého času prosákly i informace, že Peking by byl v případě spolupráce s Huawei ochotný jednat s Faerami o dohodě o volném obchodu. A svou podmínku údajně předestřel dost nevybíravým způsobem.

Jestli bude velký americký zájem o co největší vliv na ostrovech a snaha o vytěsnění Číny pokračovat, není v době nástupu prezidenta Joea Bidena do úřadu jasné.

Přestože odborníci varují před tím, že ambice a nátlak velmocí může autonomii v budoucnu zúžit manévrovací prostor, faerští politici jsou zatím spokojení. „Některé státy mají přírodní zdroje, ale naším bohatstvím je naše poloha,“ řekl Foreign Policy Rana.

USA mají v Grónsku základnu, Peking sází na investice

Odlehlé a přehlížené Grónsko si užilo svých pět minut mediální slávy v létě roku 2019, kdy bývalý prezident USA Donald Trump zřejmě vážně navrhl Dánsku odkup největšího ostrova na světě. Okamžitě se stal terčem posměšků, epizoda však ilustruje růst amerického zájmu i o Grónsko, které Spojené státy dlouhodobě považují za sféru svého vlivu.

Ve hře je hodně. „Grónsko je pevně ukotveno v Severním ledovém oceánu a mohlo by být klíčovým spojencem pro každý stát, který chce získat kus koláče,“ napsala expertka na region Celina Digebjergová pro společnost Global Risk Insight, která poskytuje analýzy byznysu.

USA mají každopádně náskok, na místě provozují leteckou základnu, své nejsevernější vojenské zázemí vůbec. Základna v Thule na severozápadě ostrova je považována za velmi vhodný bod ke kontrole regionu a nejen ruských aktivit v něm.

Washington se snaží získat grónskou přízeň

Spojené státy loni v hlavním městě Grónska Nuuku znovu otevřely konzulát a snažily se získat přízeň obyvatelstva na svou stranu. Ostrov dostal od Washingtonu dvanáct milionů dolarů pomoci, která má být použita mimo jiné na vzdělávání.

„Myslím si, že je povzbudivé, že tento grant poskytuje náš soused a blízký spojenec,“ prohlásil tehdejší šéf dánské diplomacie Jeppe Kofod. Ne všichni dánští politici však byli z tohoto příspěvku nadšení, podle některých se USA pokoušejí vrazit klín mezi autonomii a Kodaň.

Odborníci míní, že tání ledovců v oblasti by mohlo na suroviny bohatému Grónsku pomoci splnit sen o absolutní nezávislosti na Dánsku, se kterým má historicky složitý vztah. Samospráva před více než dekádou získala právo udělovat koncese na těžbu nerostného bohatství, což by jí do budoucna mohla zajistit dostatek příjmů. A v tom by mu mohl asistovat Peking.

Zatímco USA vnímají Grónsko především jako nástroj k prosazování bezpečnostních zájmů, Čína neváhá investovat do těžebního průmyslu. Má zájem především o uran a vzácné zeminy.

Ostrov je otevřený byznysu, ale není na prodej

Zatím nejvýznamnějším projektem je příprava těžby v nalezišti Kvanefjeld na jižním výběžku Grónska. Zdá se však, že čínské investiční plány na ostrově nepostupují mimo jiné v důsledku byrokracie, přísných environmentálních předpisů a nedostatečné infrastruktury tak rychle, jak se čekalo.

Čínské ambice navíc rozpoutaly debatu o tom, že by velký ostrov také nemusel získat tímto způsobem suverenitu, jen vyměnil závislost na Kodani za příliš těsné pouto k Pekingu.

Před Grónskem tak nyní stojí velká výzva jak vyvážit své bezpečnostní, ekonomické a ekologické zájmy a zároveň bezhlavě nezlikvidovat tradiční komunity. „Jsme otevření byznysu, ale nejsme na prodej,“ vzkázal na podzim lídr hlavní koaliční strany samosprávy Erik Jensen.

„Grónsko chce spolupracovat s národy po celém světě, jedno, jestli jsou modré, červené nebo žluté, pokud budou dodržovat zákony, příslušné konvence a dbát na lidská práva,“ dodal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.