Španělské hospodářství roste a pro mladé Španěly Německo už není zemí zaslíbenou. Začátkem roku 2011 prohlásila německá kancléřka na návštěvě ve Španělsku, že Německo nutně potřebuje "sto tisíc" inženýrů. U mládeže padla její slova na úrodnou půdu. Všichni chtěli pryč, protože nezaměstnanost mladých ve Španělsku byla tehdy s 53 procenty na prvním místě v Evropské unii. Mezi lety 2010 a 2014 se počet Španělů zaměstnaných ve Spolkové republice zvýšil podle údajů Spolkové agentury práce z 38 na 64 tisíc. Z žádné jiné jihoevropské země zasažené krizí nepřišlo více lidí, napsal list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Nejdříve se museli naučit německy. Před madridským Goethe-Institutem se vytvořila dlouhá fronta. Počet studentů se skoro zdvojnásobil. V rekordním roce 2012 se zde učilo 6370 studentů, více než v jakémkoli německém kulturním středisku na světě.
V roce 2012 spustila německá vláda projekt, který měl mladým Evropanům pomáhat se začátkem v Německu, součástí byl i pětiměsíční intenzivní jazykový kurz. Program byl otevřen všem Evropanům, ale většinu účastníků tvořili Španělé. Ještě letos, kdy program končí, se do něj zapojilo 1539 Španělů, 280 Italů a 167 Řeků.
Zájem o španělskou pracovní sílu ze strany německých firem je velký do dneška, ale začaly chybět peníze. Když pak před více než rokem přišly do Německa statisíce uprchlíků, doufali zdejší zaměstnavatelé, že tolik potřebný dorost naleznou mezi nimi. Mezitím se ovšem ukázalo, že velké části Syřanů, Afghánců a Afričanů chybí potřebná kvalifikace.
Ale i Španělé, kteří ji mají, se v Německu neprosazují snadno. Podle studie nadace Hans-Böckler Stiftung je pro dvě třetiny z nich největším problémem nedostatečná znalost němčiny. Těžkosti mají ale i s cizí kulturou. Mladí Španělé z velkoměst jako Madrid se v Německu ocitli v odlehlých vesnicích v Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Mnozí z nich jsou na své rodiny vázáni víc než stejně staří Němci. Stesk po domově jim ztěžuje sžívání s novým prostředím.
Podle Německé obchodní komory pro Španělsko (AHK) závisí úspěšný přesun na sever na podniku a odvětví. Poměrně snadno se hledají učni elektrotechnických oborů do prestižní firmy, o dost těžší je to ve stavebnictví. Mladí Španělé, kteří doma již byli vyučeni, nechápou, proč musejí v Německu chodit další tři roky do učňovské školy.
Zároveň se zase množí důvody, proč zůstat doma. Španělská ekonomika v tomto roce roste o 3,1 procenta, dvakrát rychleji než německá. Nezaměstnanost na podzim poprvé po dlouhé době klesla pod 20 procent. V zemi žijí čtyři miliony lidí ve věku 16 až 24 let, z nich 2,5 milionu studuje, chodí do učení, nebo pracuje v domácnosti. Ze zbylých 1,5 milionu hledá 650 tisíc práci, nezaměstnaných jich tedy je 42 procent. Z celé věkové škály jde ale jen o 16 procent, každého šestého.
To je stále více než v Německu, kde jejich podíl činí jen sedm procent, ale takové číslo už se blíží evropskému průměru. Španělé však před sebou mají ještě hodně práce, i pokud jde o jazyky.
Zatímco 70 procent mladých Švédů se v cizím jazyce umí dohovořit na náročnější úrovni B, mezi jejich španělskými vrstevníky je to jen 30 procent. Na běžných španělských školách se německy učí stále ještě méně než tři procenta žáků. Ve Španělsku je to celkem asi 80 tisíc, na podobně početné Ukrajině celý milion. Jako cizí jazyk se ve školách nejčastěji vyučuje francouzština. Ale i sousední země bojuje s vysokou nezaměstnaností.
