Profil Fethullaha Gülena: Respektovaný učitel s nálepkou pučisty
Veřejným nepřítelem číslo jedna se ovšem zámožný duchovní a někdejší spojenec Recepa Erdogana poprvé stal už koncem devadesátých let minulého století. Tehdy ovšem pro sekulární tureckou vládu – měl být souzen za výroky, jimiž údajně vyzýval ke státnímu převratu. Podvracet měl právě sekulární charakter země. Dobrovolně proto odešel do amerického exilu, jak tvrdil, odjel za lepší lékařskou péčí.
Dnes pětasedmdesátiletý muž, který má stoupence po celém světě, setkal se s papežem i s významnými rabíny, jakýkoli podíl na pár dní starém pokusu o převrat odmítá. „Hocafendi“ neboli Respektovaný učitel, jak ho nazývají jeho stoupenci, je přesvědčen, že ho Spojené státy do Turecka nevydají.
Vůdce obřího náboženského hnutí
Gülenovi se podařilo vybudovat celosvětové hnutí Hizmet, které má jen v Turecku miliony stoupenců a příznivců. Školy založené Hizmetem, což v překladu znamená Služba, staví na tezi, že náboženství a moderní věda nejsou v rozporu, angažuje se v humanitárních organizacích, podporuje nemocnice…
Hlavním cílem hnutí, jak říká jeho zakladatel, je sloužit lidstvu a vést mladou generaci k harmonii mezi intelektem a náboženskou tradicí. Je ovšem také velkou ekonomickou firmou sdružující realitní společnosti i výrobní podniky. Postupně se také stalo součástí turecké politiky.
Hnutí Hizmet dlouhou dobu podporovalo především nynější vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje a přispělo k jejímu vzestupu. A byl to Erdogan, respektive jeho vláda, kdo posléze v roce 2008 zbavil Gülena původního obvinění z islamistického spiknutí.
Turecké vedení „jede“ podle osvědčeného scénáře. Jen nikoho nenechává na pochybách, že tentokrát bude důkladnější a důslednější.
Dnešní turecký prezident ale také evidentně nezapomněl, kvůli čemu měl být Gülen souzen. V roce 1999 se dostala na veřejnost nahrávka, v níž klerik údajně vyzývá své stoupence k infiltraci do všech státních institucí. Možná tady jsou kořeny současné rozsáhlé čistky nejen v armádě, ale také v justici, školství a v médiích.
| Turecko žádá hlavu Gülena, i když chybí důkazy |
|---|
| Ankara oficiálně požádala Spojené státy o vydání duchovního Fethullaha Gülena, jehož považuje za strůjce nedávného neúspěšného převratu v Turecku. Informovala o tom televize CNN a list Financial Times. Podle nich to dnes oznámil turecký premiér Binali Yildirim v parlamentu na schůzce vládní strany AKP, jíž předsedal. Americké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters ale uvedlo, že žádost ještě fyzicky neobdrželo. Gülen obvinění ze zosnování puče odmítá. |
| Podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, jehož citoval list Financial Times, žádost neobsahuje žádný konkrétní důkaz, že se Gülen na pátečním pokusu o převrat podílel. Místo toho se v ní podle Bozdaga uvádí komplexní informace o vyšetřování tohoto duchovního, který býval spojencem nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. |
| Gülena, který má v Turecku miliony příznivců a od roku 1999 žije v USA, Erdoganova vláda dlouhodobě viní ze snahy svrhnout režim. Letos v lednu začal s ním a sedmdesátkou dalších osob v Turecku proces, v němž je skupina obžalována mimo jiné z politické špionáže. Podle prokuratury chtěli obžalovaní svrhnout vládu již v prosinci 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál, jenž zasáhl nejvyšší patra politiky, včetně Erdoganova syna Bilala. |
| Podle CNN mohou USA na základě dohody s Ankarou vydat osobu jen tehdy, když se dopustila „činu podléhajícímu extradici“. A „zrada“, kterou Erdoganova vláda v žádosti podle CNN jako důvod zřejmě uvedla, v seznamu takových činů v dohodě mezi USA a Tureckem o vydání uvedena není. (čtk) |
Nálepka pučisty
Erdogan a Gülen se definitivně rozešli v roce 2013. O tom proč existují jen dohady. Podle jednoho výkladu stoupenci duchovního vypustili na veřejnost informace o kšeftování politiků vládní strany s veřejnými zakázkami a ukázali přitom až na prezidentova syna Bilála.Další verze mluví o tom, že za roztržkou byly hádky o peníze, jiní pozorovatelé turecké politiky lakonicky konstatují, že Erdogan se zkrátka začal obávat moci a vlivu Hizmetu.
Ať tak či tak, v roce 2014 byl na Gülena v Turecku opět vydán zatykač, tentokrát za vedení teroristické skupiny. Na klerika „spravedlnost“ nedosáhla, veřejnou správu však postihly čistky – o funkce i zaměstnání přišli vyšetřovatelé i soudci, státní úředníci a vysocí armádní činitelé, vláda začala přebírat kontrolu nad částí gülenistických podniků a organizací.
Teď turecké vedení „jede“ podle osvědčeného scénáře. Jen nikoho nenechává na pochybách, že tentokrát bude důkladnější a důslednější. Inkriminovaná nahrávka z roku 1999 – instrukce pro Gülenovy příznivce – údajně zněla: „Musíte se pohybovat uvnitř tepen systému, aniž by si někdo všiml vaší existence, dokud se nedostanete do všech mocenských center. Musíte počkat, dokud nepřivedete na svou stranu všechny ústavní instituce v Turecku.“
Z Izmiru mezi významné intelektuály světa
Gülen se narodil v severovýchodní části Turecka, jeho otec byl imámem v regionu, matka pečovala o rodinu. Náboženské vzdělání získal na venkovských školách a nedlouho poté, co získal státní kazatelskou licenci, byl převeden do Izmiru.
Tam začal formulovat svoje myšlenky o vzdělání, vědě a sociální spravedlnosti. Cestoval do různých provincií v Anatolii, přednášel v mešitách i kavárnách, množství jeho posluchačů a stoupenců rostlo.
Gülenovo učení preferuje umírněný výklad islámu, odmítá násilí a podporuje dialog mezi různými náboženstvími. Hnutí nemá jasnou strukturu ani členství. Odhadem se však k němu hlásí zhruba patnáct procent obyvatel Turecka.
Americký časopis Foreign Policy zařadil před osmi lety Gülena na první místo v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti.
| Fethullah Gülen |
|---|
| • Narodil se 27. dubna 1941 v Korucuku v provincii Erzurum. • 1959 získal státní kazatelskou licenci. • V roce 1981 odešel do důchodu, rok nato otvírá první islámské školy, nyní existují ve více než 160 zemích. • V roce 1994 se stal spoluzakladatelem Nadace novinářů a spisovatelů, zvolen čestným předsedou. • V roce 1999 odchází dobrovolně do exilu. |
