Proud migrantů do Evropy se výrazně utlumil, nelegální příchozí se ale nedaří vracet

Eurokomisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitris Avramopulos

Eurokomisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitris Avramopulos Zdroj: ČTK

Migranti mířící do evropských zemí
Migranti mířící do evropských zemí
Migranti mířící do evropských zemí
Na trase Libye - Itálie se přes Středozemní moře dál snaží dostat do EU mnoho migrantů
5
Fotogalerie

Krizový režim v souvislosti s migrační krizí v Evropské unii postupně končí, uvedl dnes evropský komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Počty nelegálních přechodů na hlavních migračních trasách do EU podle Evropské komise v roce 2017 klesly o 63 procent. Nedostatečná je ale podle něj dál rychlost navracení těch, kdo v Evropě nemají právo na azyl.

"Nemělo by to znamenat, že bychom měli propadnout uspokojení nebo, že naše práce končí," komentoval komisař výrazně nižší letošní počty příchozích. "Migrace u našich občanů stále vyvolává velké obavy a měla by také být i nadále naší hlavní prioritou," uvedl dnes první místopředseda komise Frans Timmermans.

Míra návratů neúspěšných žadatelů o azyl je podle Avramopulose na evropské úrovni nadále neuspokojivá, především v souvislosti s Tureckem. V důsledku toho se situaci na řeckých ostrovech opět zhoršuje, upozornil dnes komisař.

Podle tabulek, které dnes poskytla Evropská komise, bylo v roce 2016 vráceno mimo území EU jen necelých 46 procent těch, kdo vráceni být měli. Česko přitom podle stejné statistiky dokázalo vrátit jen desetinu z více než 3700 neúspěšných žadatelů o azyl.

Unie se snaží navracení usnadnit dohodami se zeměmi původu migrantů, v nedávné době se EU dohodla například s Bangladéšem. Intenzivnější mají nyní být jednání s Pobřežím slonoviny, Senegalem a Mali a co nejdříve mají být dokončeny dohody o zpětném přebírání osob s Tuniskem a Nigérií. Evropská pobřežní a pohraniční stráž by měla ještě tento měsíc navrhnout nové kroky, jak členské země v návratových operacích podpořit.

Poté, co dohoda s Tureckem z jara 2016 výrazně omezila příchody migrantů z Turecka do Řecka, zůstává nyní hlavním problematickým místem centrální Středomoří. Tam se především ekonomičtí migranti z Afriky dál pokoušejí přeplout k italským břehům.

Avramopulos dnes zdůraznil, že plně sdílí obavy OSN a dalších mezinárodních organizací ohledně situace uprchlíků v detenčních centrech na území severoafrické Libye. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn v úterý dokonce spolupráci EU a Libye na omezení přílivu migrantů označil za nehumánní.

Avramopulos dnes jeho tvrzení odmítl s tím, že by se Husajn měl před podobnými vyjádřeními informovat u svého kolegy, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho.

"Pracujeme na všech frontách, abychom pomohli vyřešit strašlivou situaci v Libyi a abychom těm lidem poskytli ochranu," řekl. Snížení migračního tlaku podle Avramopulose znamená, že je možné nabídnout rozšíření legálních cest, jak se do EU dostat. Stávající programy umožnily legální příjezd, například z uprchlických táborů v Turecku, více než 25 700 lidem s právem na mezinárodní ochranu.

V září komise oznámila nový program, v jehož rámci se má do října 2019 přemístit nejméně 50 tisíc nejzranitelnějších uprchlíků, zejména na trase přes centrální Středomoří. Šestnáct členských států unie se dosud zavázalo přijmout více než 34 400 osob.

Komisař dnes také připomněl, že dva roky od zahájení činnosti přispívá svěřenský fond EU pro Afriku ke zvýšení stability v oblasti podporou hospodářského rozvoje a dalšími aktivitami v zemích, které čelí krizím různé povahy a nouzovým situacím.

Schváleny byly dosud programy za skoro dvě miliardy eur (přes 50 miliard korun). Například v Nigeru podporuje činnost mezinárodní organizace pro migraci a místních orgánů při pátracích a záchranných misích v poušti. Dopadeno bylo letos okolo stovky převáděčů a pašeráků lidí a do bezpečí dopraveno přes 1100 migrantů.