Demografický vývoj negativně ovlivňuje také rostoucí počet svobodných a rozvedených lidí. „Nižší sňatečnost, spojená s vyšším průměrným věkem při vstupu do manželství, a vysoká rozvodovost se projevily zvyšujícím se podílem osob svobodných a rozvedených. Naopak postupně klesá podíl ženatých nebo vdaných a v důsledku snižující se úmrtnosti také podíl ovdovělých,“ vysvětluje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. Dlouhodobě oslabující roli tradiční rodiny dokazuje i 48,6 procent dětí narozených mimo manželství.
V roce 2016 se v Česku živě narodilo 112,7 tisíce novorozenců. Počet dětí v posledních letech pravidelně roste, avšak stále nedosahujeme na hranici přirozené míry reprodukce, která činí 2,1 dítěte na jednu ženu. „Průměrný počet dětí na jednu ženu dosáhl hodnoty 1,63. To je nejvíc od roku 1994,“ upřesňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. Průměrný věk matky při narození dítěte zůstal 30 let.
V důsledku posouvání početně silných ročníků do důchodového věku, snižování míry úmrtnosti díky pokroku ve zdravotnictví a plodnosti nedosahující hranice přirozené reprodukce populace předpovídá Český statistický úřad, že do roku 2050 se počet lidí ve věku 65 a více let téměř zdvojnásobí. Průměrný věk obyvatel v České republice tak vzroste ze 42 let na 50 let.
Stárnutí populace v České republice je srovnatelné s průměrem Evropské unie. Dle Eurostatu v roce 2016 činil průměrný podíl lidí ve věku 65 a více let v zemích Evropské unie 19,2 procent.
Nad průměrem Evropské unie se nachází i největší evropská ekonomika – Německo, dále například Itálie, Portugalsko a Finsko. Alarmující je především tempo růstu podílu seniorů, které v letech 2006-2016 činilo v Evropské unii v průměru 2,4 procenta, zatímco v České republice činil nárůst této skupiny obyvatelstva 4,1 procenta, což je po Maltě a Finsku třetí největší nárůst mezi zeměmi Evropské unie.
