V několika ruských městech se o víkendu konaly menší demonstrace proti ústavním změnám, které plánuje prezident Vladimir Putin. Kritici návrh vnímají především jako Putinův pokus zajistit si moc i po roce 2024, kdy mu skončí současný prezidentský mandát. Dlouholetý lídr země ale slibuje, že poslední slovo k reformě základního zákona řeknou občané prostřednictvím všelidového hlasování.
Zatímco v Petrohradě protestovali lidé individuálně, tedy bez nutnosti povolení, v Moskvě se podle pořadatelů shromáždilo na tři tisíce lidí z celého politického spektra. "Ústava není osobní věcí prezidenta. Je to něco, co patří ruskému lidu," citovala agentura AP jednoho z protestujících obyvatel Moskvy. Zásadním požadavkem demonstrujících bylo, aby se o změnách hlasovalo po jednotlivých bodech, nikoli v celku.
Putin svým záměrem překvapil nejen Rusy před měsícem. Změny zahrnují posílení pravomocí parlamentu a ústavního soudu. Prezident zároveň navrhl zákaz cizího občanství u vysoce postavených činitelů či povinné zvyšování důchodů. Putin chce také nadřadit ruskou ústavu mezinárodnímu právu a postavit mimo ní možnost, že by se Rusko vzdalo nějaké části svého území. Tento bod bude citlivě vnímán zejména na Ukrajině a v Japonsku. Reformu už schválili v prvním čtení poslanci, ohledně dalších kroků, zejména referenda, stále není jasno. Hovoří se však o tom, že by se mohlo konat v dubnu.
Komentátoři si také nejsou jisti tím, na jakou roli se Putin úpravou ústavy, nápadně podobnou kroku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, vlastně připravuje. Nabízí se myšlenka, že by se chtěl opět stát premiérem s většími pravomocemi. Podle některých názorů by tak ale riskoval, že na něj dopadne nespokojenost veřejnosti se špatným stavem služeb. Navíc není jisté, zda ve svém věku ještě stojí o každodenní náročnou práci v čele vlády.
Hovoří se proto i o možné úloze čestného lídra země, jakéhosi "otce národa", kterou by Putin mohl zastávat díky vedení poradní Státní rady. Spekuluje se tak o tom, že si vlastně připravuje půdu pro hladké předání moci svému nástupci. Putinem prosazený prezident by podle těchto dohadů měl na starosti hlavně domácí dění, kdežto dlouholetému vládci by zůstal zásadní vliv na zahraniční politiku země.
Agentura Bloomberg před několika dny ve své analýze uvedla, že ústavní změny jsou pro prezidenta plánem B v okamžiku, kdy není jistá realizace plánu A. Ten by měl spočívat ve sloučení Ruska s Běloruskem. Putin by se tak mohl stát prezidentem nového státu. "Putin sám sebe považuje za světového vůdce a je pro něj těžké rozloučit se s rolí prezidenta," řekl Bloombergu politolog a někdejší poradce Kremlu Gleb Pavlovskij.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je sice pod silným ekonomickým tlakem Moskvy, v pátek přesto znovu zdůraznil, že na pohlcení Běloruska nepřistoupí. Podle analytiků by pro něj ale bylo těžké akceptovat razantní zvýšení cen ropy, které by mohlo mít vážný dopad na běloruské hospodářství, což by zřejmě následně pocítil i politicky.
| Očekávané referendum |
| Rusové nejsou v názoru na další roli Vladimira Putina jednotní. Podle nedávného průzkumu nezávislé agentury Levada si 27 procent tázaných přeje, aby zůstal prezidentem i po roce 2024. Čtvrtina respondentů by chtěla, aby se stal soukromou osobou, důchodcem. Další by ho rádi viděli v nějaké jiné důležité pozici, desetina kupříkladu jako premiéra. Putinovi se zřejmě podařilo vytvořit takový mix ústavních změn, který má jako celek šanci projít. Podle jiného šetření Levady pro Kremlu blízkou Nadaci pro rozvoj občanské společnosti se referenda plánuje zúčastnit 64 procent lidí, dalších 18 váhá. Z těch, co chtějí hlasovat, je 72 procent připraveno reformu podpořit. |
