Rusko chce v příštím roce zahájit námořní kontejnerovou dopravu severní cestou přes Arktidu. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku to řekl prezident Vladimir Putin. Před otevřením takzvané Severní mořské cesty, která vede kolem Vladivostoku přes Beringův průliv dál až do evropské části Ruska, musí ještě Moskva učinit nezbytné investice.
K pravidelné kontejnerové dopravě chce Moskva využít globálního oteplování, které zpřístupní i velmi chladné vody severních moří. Moskva chce z projektu udělat hlavní námořní trasu.
Spojené státy dříve Moskvu obvinily, že od zahraničních plavidel vyžaduje povolení, pokud chtějí proplout arktickou oblastí. Rusko také podle Washingtonu požaduje, aby na těchto lodích byli při plavbě arktickými vodami přítomni ruští námořníci a pokud plavidla těmto požadavkům nevyhoví, tak jim Rusko pohrozí použitím síly. Nyní Putin ujistil, že námořní trasa bude přístupná i dalším zemím.
Putin také pozval zahraniční investory, včetně japonských, aby se podíleli na rozvoji oblasti kolem sporných Kurilských ostrovů. Právě Japonsko si na jižní část Kurilských ostrovů činí nárok, zatímco Rusko ostrovy považuje za své území. Putin řekl, že jeho země podpoří byznys v této části daňovými úlevami. Budou na deset let a vztahovat se budou na daně ze zisku, majetku, vlastnictví půdy a dopravu.
Spor o Kurily obě země vedou od konce druhé světové války, kdy ostrovy obsadili ruští vojáci. Spor Moskvě a Tokiu dodnes brání v uzavření mírové smlouvy.
Putin také navrhl vytvořit na Dálném východě terminály k produkci vodíku a čpavku. I k těmto projektům přizval zahraniční investory. Ostrov Sachalin by pak podle něj měl v roce 2026 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Rusko otevření polární námořní cesty plánuje už roky. Naposledy se o ní začalo více mluvit poté, co letos březnu zablokovala kontejnerová loď Ever Given Suezský průplav a způsobila tak problémy v nákladní dopravě globálního rozsahu. Severní cesta navíc může být při plavbě mezi východní Asií a Evropou oproti trase přes Suez až o 40 procent rychlejší.
Většímu využití arktické trasy nahrává globální oteplování a tání ledu, které každý rok umožňuje více dní plavby bez doprovodu pomalých a drahých ledoborců. I do nich však eurasijská země v poslední době silně investuje. Podle odhadů ruské Akademie věd by se mohl objem nákladu přepravovaného v blízkosti pólu ztrojnásobit v příštích čtyřech letech na téměř sto milionů tun.
