Nekončící problémy s přepravou zboží do Evropy a Spojených států těžce doléhají na čínské exportéry. Narušené dodavatelské řetězce brzdí hospodářský růst země, která by v příštích letech mohla nahradit USA na pozici největší ekonomiky světa.
Čínské podniky v minulosti snadno pronikaly na mezinárodní trhy především díky levným výrobním nákladům svých produktů. Teď se však jejich letitá výhoda vytrácí. Hlavním důvodem je přetrvávající pandemie nemoci covid-19 a s ní související dopravní omezení.
Pohyb zboží se navíc může v následujících týdnech ještě více zpomalit, neboť země se aktuálně potýká s šířením koronavirové mutace delta. V důsledku toho byl od pondělí ve více než dvaceti velkých čínských městech obnoven přísný lockdown. Striktní vládní opatření se dotýkají milionů lidí, připomíná britský deník The Guardian.
Další tvrdou ránu zasadily čínským firmám s globálními ambicemi přírodní katastrofy, které v červenci postihly jak Čínu, tak západní Evropu. Například nedávné záplavy v Německu a ve státech Beneluxu silně poškodily železnice. „Vyřadily tak z provozu důležité dodavatelské řetězce,“ potvrdil CNBC Tim Huxley, šéf hongkongské přepravní společnosti Mandarin Shipping a zmínil mimo jiné i přerušené železniční spojení mezi Českou republikou a námořními přístavy v Hamburku a Rotterdamu.
Exportéry dlouhodobě trápí rovněž nedostatek přepravních kontejnerů. Jejich cena se v Číně od začátku koronakrize zvýšila pětinásobně na současných zhruba 322 tisíc korun za kus. „Vývoz čínského zboží do Evropy se tak dodavatelům výrazně prodražuje a trvá v průměru o týden déle než normálně. Mnoho výrobků nemůže být kvůli různým omezením exportováno ze země vůbec,“ svěřuje se Fang Süe-jü, manažerka čínského výrobce spotřební elektroniky Hisense.
„To, co se teď děje ve světě, bych nenazval chaosem, ale spíše sérií narušení logistického systému. Potýkáme se s řadou zpoždění, protože nejsou lodě ani kontejnery. Určitě to na nás má dopad,“ přidává se Alexander Klose, viceprezident pro zahraniční operace v čínském startupu Airways, jenž vyrábí elektromobily.
Mezinárodní poptávka po čínských produktech přitom nadále zůstává silná. Čínský export do Evropské unie se za letošní první pololetí navzdory výše zmíněným překážkám meziročně zvýšil o 35,9 procenta na bezmála pět bilionů korun. Vývoz zboží do USA za stejné období narostl dokonce o 42,6 procenta na 5,4 bilionu korun.
Podle Jamese Roota z americké poradenské společnosti Bain jsou ale tato čísla zejména zásluhou zavedených obřích firem, jako jsou Alibaba, Lenovo či Huawei, a v poslední době přibývá jen málo nových čínských podniků, jimž by se dařilo expandovat do zahraničí. „Z asi 3400 čínských firem, které vyvážejí své výrobky do ciziny, jenom dvě stovky vydělávají na přeshraničním obchodu více než miliardu dolarů,“ cituje CNBC Roota. Vedle problémů v přepravě za to mohou třeba i čerstvé snahy Evropské unie o vyšší zdanění neunijních exportérů.
„Politické, ekonomické, logistické a personální výzvy, kterým čínské společnosti čelí při vstupu na zahraniční trhy, se významně zvýšily,“ napsal na konci června dokonce i oficiální list Komunistické strany Číny Žen-min ž’-pao.
Některé firmy se každopádně již snaží nepříznivou situaci řešit. Internetový prodejce Alibaba investuje skrz svou logistickou divizi Cainiao do letecké dopravy a díky tomu prý žádné výraznější výpadky v dodávkách zboží letos nepocítil. Letecká přeprava je ovšem zpravidla mnohem dražší než lodní nebo železniční a není vhodná například k přepravě automobilů či velkých domácích spotřebičů.
Příští rok chce Alibaba také zdvojnásobit počet svých zaměstnanců ve Francii, Itálii a ve Španělsku. Společnost Hisense zase plánuje kupovat a stavět nové továrny v různých zemích, aby se vyhnula placení celních poplatků.
