Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost. Na výroční tiskové konferenci to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování NATO na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska. Putin také tvrdí, že Evropa si za problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska může sama.
Ukrajina a Západ se obávají hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic jako možné předzvěsti ruského vpádu na Ukrajinu. Rusko naopak hovoří o hrozbě intervence Kyjevu proti východoukrajinským separatistům. Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, které mají například zajistit, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně míříčí na Rusko.
Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě. Ruský prezident nicméně naznačil, že úspěch rozhovorů pro něj není zásadní. „Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ prohlásil Putin.
Ruský plynárenský podnik Gazprom podle Putina plní všechny své závazky vůči zahraničním oběratelům. Firma ale nejprve uspokojuje zákazníky s dlouhodobými kontrakty, a až pak může dodávat plyn na okamžité (spotové) trhy. Například Německo tak nyní platí za plyn mnohem nižší ceny, než jsou na trhu, řekl Putin. Bez dalších podrobností dodal, že Evropa si za své problémy s plynem může sama.
Rusko zastavilo dodávky ruského plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal. Plynovodem nyní teče surovina opačným směrem, z Německa do Polska. Moskva čelí obviněním obvinění, že se omezováním dodávek snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému povolení provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Ruský prezident také navrhl „otočit list“ v případu otravy opozičního lídra Alexeje Navalného - aniž by ovšem Navalného jméno vůbec vyslovil. Moska se nedostala od Západu žádný důkaz o otravě, Západ prý ani nepřipustil ruské experty ke zkoumání otravy, řekl Putin.
Opoziční politik a bloger zkolaboval loni v srpnu na palubě letadla, kterým se vracel do Moskvy. Nejprve byl ošetřován v sibiřském Omsku, kde stroj nouzově přistál, později byl po mezinárodním tlaku a naléhání rodiny v bezvědomí přepraven do Berlína. Němečtí lékaři našli v jeho těle stopy otravy bojovou látkou ze skupiny novičok, v říjnu potvrdila přítomnost látky v těle Navalného i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Moskva tvrdí, že ruské testy stopy jedu neodhalily.
Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Podmínku hlásit se pravidelně úřadům nesplnil, protože v kómatu ležel v berlínské nemocnici. Evropský soud pro lidská práva považuje proces za nespravedlivý.
Ruský prezident dále pokáral západ za distancování se od blížících se olympijských her v Číně. Putin označil snahy o bojkot her za nepřijatelné a chybné, pramenící z politických důvodů a západní snahy omezit rozvoj Číny.
Diplomatický bojkot her kvůli porušování lidských práv v Číně už oznámilo několik zemí, včetně Spojených států. Čína tento krok ze strany USA, Británie, Kanady a Austrálie označila za „politickou pózu“.
„Snaží se zpomalit rozvoj Číny, ale nakonec se Čína nevyhnutelně stane první ekonomikou světa,“ prohlásil ruský prezident na tiskové konferenci. Zdůraznil, že důvody k bojkotu „jsou politické a žádné jiné“, ale že sport by měl lidi spojovat. Kdo zbavuje sport této hodnoty, poškozuje podle Putina celé lidstvo. A bojkoty a sankce jsou podle něj jen prostředky, které mají soupeři znemožnit povstat z kolen a zvednout hlavu.
„Všichni děláme chyby, ovšem ne všichni je opakujeme. Ale Spojené státy šlapou zase na stejné hrábě,“ prohlásil Putin v připomínce bojkotů dřívějších her: olympiádu v Moskvě v roce 1980 bojkotoval Západ v odpovědi na sovětskou intervenci v Afghánistánu a o čtyři roky bojkot zopakovaly státy východního bloku v případě olympiády v Los Angeles.
