Razie a výslechy: Krymští Tataři si stěžují na trvající pronásledování

Přístav krymského města Kerč

Přístav krymského města Kerč Zdroj: CC BY-SA 2.0: Alexxx Malev via Flickr

Krymští Tataři - muslimská menšina, která je převážně proti anexi Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 - si stěžují na pokračující pronásledování. Ve čtvrtek bylo při raziích zadrženo 12 osob, sdělil agentuře AFP jeden z představitelů Tatarů Zajr Smedlija. Podle serveru Krym.Realii razie pokračují i dnes.

Smedlija uvedl, že při čtvrtečních domovních prohlídkách v desítce domů krymských Tatarů, provedených zejména v Jaltě a v Aluště, bylo zadrženo 12 lidí. Osm z nich mohlo po výsleších odejít, ale čtyři zbylí zůstali ve vazbě, včetně obhájce lidských práv Emira Usejna Kukua.

Krymský obhájce Emil Kyrbedinov serveru Krym.Realii řekl, že razie dnes stále pokračují, a jejich celkový počet proto zatím není jasný. Nicméně podle jeho názoru tak rozsáhlé zásahy v obydlích Tatarů lze už nyní hodnotit jako „represe a zastrašování“.

Boj proti terorismu, nebo represe?

Policie tvrdí, že jde o operaci v rámci boje proti terorismu, dodal právník. Krymská prokurátorka jmenovaná ruskými úřady Natalja Poklonská podle deníku Ukrajinska pravda uvedla, že čtyři zadržené osoby jsou stíhány kvůli činnosti v rámci organizace Chizb Tachrir, která je v Rusku zakázaná jako teroristická formace.

„Na Krymu začala nová vlna represí vůči Tatarům,“ reagovalo na operace ruských silových struktur neformální tatarské shromáždění, medžlis. Perzekuce se podle dnes vydaného prohlášení vyznačovaly „porušeními zákona“.

Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě za druhé světové války je sovětský vůdce Josif Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích.