Řecko má problém: prchají z něho mozky
Opozice varuje, že odliv mozků může mít zhoubné následky. Spolu s ní tluče na poplach i řecký tisk. „Domov se chystá opustit celá panhelénská vlna, tvoří ji převážně studenti v zahraničí, kteří se rozhodli, že se zpět nevrátí. Druhou skupinou jsou odborníci z různých branží, kteří vidí v setrvání v Řecku malou nebo žádnou budoucnost,“ napsal list Kathimerini.
Statistiky OECD uvádějí, že na konci loňského roku bylo bez práce 375 tisíc Řekyň (17,8 procenta) a 330 tisíc Řeků (11,4 procenta) Půlstoletí od začátku vývozu nekvalifikovaných pracovních sil do Německa a jiných západoevropských států, čelí Helénové novému exodu – tentokrát svých elit. Stop stav pro zaměstnávání ve veřejné správě, krácení mezd, prodloužení věku pro odchod do důchodu, zvýšení DPH a spotřebních daní, tedy dosavadní opatření vlády, nasadila mnohým brouka do hlavy. A to je ve hře další úsporný balík, který má ušetřit skoro třicet miliard, o němž jedná parlament a na který tlačí EU a MMF.
„Za takovýchto podmínek si stále více Řeků dává věci do tašek a jde pryč,“ píše FAZ.
Jako příklad může posloužit Jannis Chatzidakis, inženýr ve vedoucí pozici v jedné z mála mezinárodně aktivních aténských firem. „V prvním čtvrtletí tohoto roku jsme poprvé hospodařili se ztrátou, vyhlídky jsou děsivé. Budu muset do zahraničí,“ říká.
Stejného názoru je množství jeho spoluobčanů. Zejména ti, kteří umějí cizí jazyky, se příliš nerozmýšlejí. Už loni odpovědělo sedmdesát procent dotázaných akademiků od dvaceti do 35 let, že se odstěhuje. Polovina z nich nezůstala u slov.
Kabinet se brání reformami na trhu práce, zlepšit se mají podmínky pro přijímání mladších ročníků. Zkušební doba se má protáhnout ze šesti měsíců na rok. Odliv ale neslábne. „Záhy pocítíme velký nedostatek inženýrů,“ tvrdí svaz této profese.
