Řecko předložilo první vážně míněné návrhy za dlouhou dobu, tvrdí Tusk

Alexis Tsipras

Alexis Tsipras Zdroj: CTK

Nové návrhy, které Atény v minulých hodinách předložily ve snaze najít cestu z dluhové krize, jsou podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska prvními skutečnými, tedy vážně míněnými návrhy za několik týdnů. Tusk to řekl před začátkem mimořádného večerního summitu zemí eurozóny, který právě on do Bruselu svolal.

„Nejdůležitější věcí je, aby lídři převzali plnou odpovědnost za politický proces a vyhnuli se nejhoršímu možnému scénáři,“ řekl Tusk. Tím by podle něj byl chaotický a nekontrolovaný odchod Řecka z eurozóny. Podle někdejšího polského premiéra, který nyní předsedá jednáním premiérů a prezidentů členských zemí unie, už musí skončit strategie „počkejme a uvidíme“.

Ani vzájemné obviňování podle něj nikam nevede a tak by premiéři a prezidenti zemí platících eurem měli dnes večer „vyložit na stůl všechny své karty“.

Formální závěr pondělní jednání mít nebude, shodli se už při příchodu německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Merkelová stručně připomněla, že eurosummit nedostal od ministrů financí zemí eurozóny žádný formální podklad k jednání.

Hollande ale v souvislosti s novými návrhy řecké strany připustil, že v posledních hodinách nastal pokrok. Doufá prý proto, že také dnešní večerní jednání pomůže najít cestu k co nejrychlejšímu řešení.

Řecký premiér Alexis Tsipras při příchodu s novináři nemluvil, před summitem samotným jej v budově čekalo několik dvoustranných jednání. Informovaný představitel EU krátce před zahájením schůzky novinářům řekl, že s formálními závěry dnešní summit skutečně nepočítá. Po jeho konci by jen na tiskové konferenci měli jednání společně shrnout Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Podle Tuska je nutné, aby návrhy, předložené v noci na dnešek, ještě posoudila trojice věřitelských institucí a aby se s nimi dál pracovalo.

Podobně jako on se už po krátké odpolední schůzce ministrů financí 19 členů eurozóny vyjádřil šéf této takzvané euroskupiny, Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Také podle něj jsou nové řecké návrhy dobrým podkladem pro další jednání, které by mohlo být úspěšně završeno ještě tento týden.

Věřitelské instituce, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, dnes ve svém prvním rychlém zhodnocení řecké podklady označily podle Dijsselbloema za „široké a komplexní“. Zapotřebí je ale jejich podrobné posouzení.

Za třicet vteřin dvanáct

Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. O podmínkách se jedná už od února.

Před vyplacením peněz je ale i po domluvě s věřitelskými institucemi nezbytný souhlas ministrů financí eurozóny. V některých zemích, například v Německu, je navíc potřebný souhlas parlamentu. Všechny strany tak tlačí čas.

„Není za pět minut dvanáct, je za třicet vteřin dvanáct,“ komentoval situaci při příchodu na eurosummit lucemburský premiér Xavier Bettel.

Co navrhuje Řecko?
Řecká vláda ve svém nejnovějším návrhu mezinárodním věřitelům ve snaze dosáhnout úvěrové dohody navrhuje přesunout většinu položek do základní sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23 procent a zároveň postupně zvýšit hranici věku pro odchod do důchodu až na 67 let. Informoval o tom na svém serveru řecký list Ethnos.
Převod do základní sazby nemá ale zahrnovat elektrickou energii nebo základní potraviny, které mají dál být daněny jen 13 procenty. Léky, knihy nebo vstupenky do divadla mají být zatíženy nadále jen šesti procenty DPH.
Kromě zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu z průměrných 63 let u mužů a 59 let u žen mají Atény od počátku příštího roku také omezovat možnost odchodu do předčasného důchodu zrušením mnoha výjimek. Sníženy mají být také doplňkové důchody nad tisíc eur měsíčně, které jsou ale poměrně vzácné.
Řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis podle agentury Reuters sdělil, že Atény chtějí zavést novou daň pro podniky a pro bohaté. Zároveň tvrdil, že vláda premiéra Alexise Tsiprase dokázala nepřekročit nejzazší mez, kterou si stanovila, protože nepřistupuje ke snižování důchodů nebo platů státních zaměstnanců. Zároveň se také nemá zdražovat elektřina.
Řecká vláda podle Stathakise také souhlasí s tím, aby primární rozpočtový přebytek letos dosáhl jednoho procenta hrubého domácího produktu, příští rok dvou procent a v roce 2017 tří procent.
Přestože se kabinetu ovládaném především levicovou formací Syriza nepodařilo prosadit vyjednávání o umazání dalšího řeckého zahraničního dluhu, podle Stathakise bude tato otázka na pořadu jednání v příštích měsících.
Podle dalších zdrojů by řecká opatření měla vynést letos 2,7 miliardy eur a v příštím roce 5,2 miliardy. Největší změnou má být zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení o 3,9 procenta, což by v příštím roce mělo ušetřit penzijnímu systému 800 milionů eur.